Je jen velice málo nahrávek, které by byly tak očekávané, jako novinka Kreysonu „Andělé strážní“. Principál Láďa Křížek její vydání už opět posunul, tentokráte na jaro příštího roku, ovšem jako náplast nabízí fanouškům promo singl, který předznamenává právě nové album. Otázka tedy stojí, jak nové skladby znějí. Jsou sice jen dvě, ale můžeme si z nich udělat obrázek, jak asi bude vypadat připravovaná deska.
O tom, že je Láďa zpěvák od pána boha asi nikdo nepochybuje. Vzpomeňme třeba na „Radegasta“ či „Anděla na útěku“ a je jasné, že máme tu čest s jedním z nejosobitějších hlasů české historie. Když se po dlouhé odmlce Kreyson před čtyřmi lety dal znovu dohromady, Křížek opět dokázal, že mu to zpívá. Na koncerty chodily zástupy lidí, kteří si chtěli zopakovat nezapomenutelnou atmosféru devadesátých let, ovšem něco chybělo. To něco byly nové věci. Fanoušci už pomalu Křížkově partě začali vyčítat, že se stále dokola hrají jen věci z „Anděla“ a „Křižáků“, když se konečně kapela vytasila s novým materiálem.
Otázka tedy stojí: Jaký ten materiál je? Navíc, když chybí tak zásadní postava jako byl kytarista Jaroslav Bartoň. Samozřejmě Radek Kroc není žádné ořezávátko, ale přece jen staré desky Kreysonu byly postaveny na Křížkově vokálu a Bartoňově kytaře. Křížek, jak je vidět z reunionu se obklopil i skvělou rytmikou, kde působí basista Luděk Adámek (ex-Vitacit) a bubeník Zdenek Pradlovsky (Master, ex-Shaark), tak o muzikantskou úroveň člověk by ani strach mít nemusel. Tak co tedy?
Začíná se baladou „Ztrácím“. Je to prostě klasická křížkovina s akustickou kytarou s mrazivou atmosférou v mezihře. Křížek se kupodivu nijak nedere do výšek, drží se spíše v nižších polohách a ani v refrénu se nepouští do žádných vokálních eskapád. Kroc si navíc vystřihl pěkné akustické sólo, které bohužel ale už zboostrovaná kytara dál nerozvinula. Samozřejmě, druhá „Vzdálená“ se nekoná, ale „Ztrácím“ rozhodně není věc, za kterou by se kapela musela stydět.
Druhá věc „Kde se touláš“ začíná pěkne ostře. Naprosto výtečný rock n´rollový riff žene dopředu Křížkův hlas a už tady je jasné, že tahle věc je možná tou nejtvrdší, jakou Ladislav kdy napsal. Pak přichází refrén a s ním až doom metalová nálada. Jenže... Je mi líto... Ale zpívat do tvrdé sabbathovské pasáže „kde se touláš lásko má...“ mi přijde trochu mimo. Zaplaťpánbůh přichází nejlepší část skladby a tou je totální thrashmetalová smršť, na kterou zase naváže nosný riff, který je rovněž dostatečně powerfull. Jako bonus je na CD ještě rádiová verze „Ztrácím“, která se od té původní liší jen tím, že hroty kytar jsou řádně utopeny, aby se skladba nechala vysílat na FM frekvencích, třeba k odpolednímu žehlení.
Ale abychom to shrnuli. Singl prezentuje typický Kreyson. Tady se netolerují žádné úskoky stranou. „Ztrácím“ roste s každým poslechem a když ji slyšíte podesáté, nedostanete ji z hlavy. „Kam se touláš“ bude výborný koncertní tahák, i když mi přijde, že kapela během skladby chce stihnout co nejvíce nápadů. Největší slabinou jsou texty. Naštěstí se nenaplnily řeči o tom, že deska bude silně křesťansky orientována, ale i tak měl Láďa v minulosti rozhodně silnější chvilky. Ale je to jen singl, nebudeme předbíhat a počkáme si s konečným rozsudkem na jaro příštího roku.
|
