Rawkfist. Zní to dost drsně, co říkáte (pro neznalé, mělo by jít o slovní hříčku, ze které vyleze pojem "rock fist")? A jakou muziku byste si pod tímhle pojmem dokázali nejsnáz představit? Asi jen největší troufalec by sázel na symfo-gotickou sebranku s operně vyladěnou zpěvačkou. Ba co víc, symfo-gotickou sebranku, která by (nejen díky své zpěvačce Sabině, byť ta na tom má ohromnou zásluhu) mohla s úspěchem kandidovat na účinkování v reklamě na sladkosti. A která navíc na svém minulém albu "Gardens Of Elysia" zřejmě nabrala jakousi špatnou zkušenost s dynamičností a živočišností svých skladeb. Na svém aktuálním (v pořadí třetím) albu "Chryseus" se jim totiž těchto vlastností podařilo téměř dokonale zbavit...
Problém největší? Prakticky dokonalá sterilizace kytar a rytmiky. Což o to, pěkné melodické písničky pro rádio to jsou, jenže hlásí-li se Rawkfist k metalu (byť tomu v té nejkřehčí podobě), nesmí všechno znít unyle, povrchně a přejemněle. Takhle se bavíme o kategorii hezká hodná holka podepřená slaďoučkými klávesami, něžně se mazlící s nadýchanými melodiemi. Chybí jí v tom výraznější emoce (a přitom v minulém kole jich Sabine měla na rozdávání), přebývá občas rozklepaný hlásek, na symfoničnosti, orchestrálnosti a bombastice se důkladně pošetřilo, jako by Rawkfist chtěli všem pochybovačům dokázat, že v tomhle hudebním stylu se dá existovat bez přeplácanosti. Dá se, jen v tomhle případě pak koukáme na nahého v trní...
Když už hledat přednosti, pojďme rovnou až na druhou půlku desky. Decentní andílek Sabine se odváže v tanečně lehké elektro-rozvernosti "They Made Me Walk The Plank" s klávesovou ucholapkou (jako z dílny To Die For). Duet se Sabininým otcem" White Rose", kde emoce už začínají konečně jiskřit a i ta kytara kousne. Richiem a Candice Blackmore-Nightovými načichlá "Minstrel", ve které uvolněná Sabine už nemá potřebu podřizovat se stylovým pravidlům a zní svěže a přirozeně.
Sice příjemně uklidňující, ale poněkud bezzubá a naprosto průměrná je tahle náplň, která těžko zahýbe s tlakoměrem i u žánrových fanatiků. A nikomu jinému bych si snad ani neodvážil Rawkfist doporučovat. Ono totiž i ti symfo-goticko-femaláci si tady nejspíš uvědomí, jaké poklady nabízí metalová scéna ve Within Temptation, Epice či Sirenii. Deska, kterou bych se nebál pouštět miminkům před spaním. Klidný spánek se sladkými sny zaručen a bezbranná, dosud nepopsaná metalově melodická dušička může začít pozvolna klíčit.
|
