V minulosti jsem již několikrát úmyslně bodově "nadhodnotil" debutový počin mladé kapely, která nápadově i provedením byla kdesi v hlubokém průměru, ale spontánností a nadšením mohla skály lámat (a pak jsem občas šílel, co udělat s nemastným neslaným následným předvedením toho, že to nadšení je jediné, z čeho se u daného spolku vaří...). Na výsledné hodnocení pětipísňového debutového díla kapely Desire For Sorrow tedy prosím nahlížejte debutovou optikou - pár věcí lze udělat lépe, ale živočišné nadšení a zárodky dobrých nápadů klukům rozhodně nechybí.
Výrazné klávesy (pro mě ten nejsilnější prvek toužitelů), ubzučená kytara, uřvaně vypjatý uskřípaný zpěv, nátlaková (poměrně stereotypní) rytmika a záblesky (hodně silné) melodií - atmosférický black metal, v tomto případě dostatečně okoukaný u spolků typu Cradle Of Filth,
Dimmu Borgir... Což na jednu stranu představuje jistou výhodu (posluchač ví, co očekávat a byť
v jednodušší a ne v tak propracované formě jako u vzorů to i dostane), na straně druhé při případném srovnávání - pokud k němu vůbec dojde -fanouškovi sázejícímu na jistotu (kterému navíc doma z drátu leze vše, na co vzpomene a tudíž ani nemusí mít potřebu objevovat) tak nějak může scházet důvod, proč věnovat pozornost právě Desire For Sorrow.
K důvodům, které jsem naznačil v úvodu, přidám další. "Angels Of Revenge" se dost dobře poslouchá. Má totiž to zásadní - atmosféru, přitažlivost a švih. Asi by nezaškodilo být trochu štědřejší v nápaditosti nebo se aspoň vyhnout celkem zbytečnému rozmělňování nápadů již použitých. Tady vidím ten největší problém - snad s výjimkou volnější "Eclipse", která si z celé kolekce nejvýrazněji pohrává s náladou a jejíž úvodní zvolnění je velice chutné - se Desire For Sorrow utápí ve zbytečném natahování skladeb po vyčerpání sice dobrých, ale poměrně jednoduchých motivů.
Ale s ohledem na to, že ani jednu položku (a do toho počítám i úvodní vzdušné intro) nabídnutého menu nepovažuji za zbytečnou a v každé z nich mají Desire For Sorrow co nabídnout, je můj náhled na "anděla pomsty" hodně příznivý. Zvuk vznikal pod dohledem Honzy Kapáka v Hellsound studiu a přesně zapadá do celkového dojmu - ne, že by nebylo co vylepšit - občas mi zpěv přijde zbytečně zatlačený do pozadí a sytější dynamičtější zvuk bicích by taky nebyl na škodu - ale nahrávku rozhodně nesráží.
Kluci, nějakou tu půlku bodíku ode mě máte jako závdavek do příště. Doufám, že se v dalším kole nebudu dožadovat jeho vrácení. Soudě podle "Angels Of Revenge", coby díla, které mě snadno oslovilo a ani po několikero protočeních náboj neztratilo, by na to dojít nemuselo.
|
