Švýcarskou kapelu DEVILS RAGE založili v roce 2006 kytaristé Patrik s Pascalem. Po několika letech se její sestava ustálila na současné pětici, která v září 2012 vydala svoji první nahrávku. EP s názvem „Rise Of Insanity“, obsahující šest songů, jedno intro a svou stopáží odpovídající kratšímu albu. Jak tedy „Vzestup šílenství“ dopadl před tribunálem, jehož předsedajícím byl můj sluch?
Přestože se DEVILS RAGE prezentují jako melodický death, intro i hlavní riff songu „Because Of You“ v člověku vyvolávají spíš pocity z nahrávek metalcorových sestav. Odpovídá tomu i ladění a zvuk kytar, které mají sice špinavější a zrnitější zvuk, ale rozhodně tu není melodeathová virtuozita ani melodika. Našlapanější drive má následující „Exit“, kde tvrdší riffy zvedá mnohem energičtější bubnování Raphaela. „Rise Of Insanity“ ale obsahuje dva songy, které mě hodně vzaly – „Glorious Liberation“ a „Inhuman“. První z nich startuje opět metalcorovým úvodem a podmanivým rytmem, díky čemuž začnu hýbat hlavou, ať dělám kdekoli cokoli. Líbivější kytarové figury až ve třetí minutě přecházejí do tvrdší podoby, kdy by se dalo hovořit o melodickém deathu. Navíc i Stefan poněkud přitvrdí ve vokálním projevu, i když si celá kapela stále udržuje spíš pomalejší tempo. „Inhuman“ je bez pochyby nejrytmičtější a nejrychlejší věcí na EP. Riffování v tomto případě obsahuje pozitivnější náladu a hlavně nejvíce odpovídá škatulce melodic death metal. Ale ne moderním, nýbrž oldschool, made in Sweden.
Na nahrávce „Rise Of Insanity“ lze poznat „nemoci“, kterými mladá kapela trpí a které mohou někoho odradit. Především je to nevyrovnanost mezi kytarami a zpěvem. Stefanův hluboký zpěv místy neladí s rockovějším zvukem nástrojů Patrika a Pascala. Taktéž je cítit, že Stefan ještě nemá takový rozsah, jaký by si kapela zasloužila, ale to je věc tréninku.
Rovněž DEVILS RAGE neprospívá pomalejší tempo, kvůli kterému songy sice nenudí, ale nenabízejí tolik překvapivých míst. O tom, že není jasné, zda se jedná o melodic death, za něž se kapela považuje, nebo metalcore - jsou to sice dost podobné žánry, ale ne zcela - jsem se zmínil. Když to sečtete, je jasné, že tahle banda si musí ještě přesně ujasnit, kterým směrem se chtějí vydat. Na druhou stranu je ale potřeba vytáhnout zmíněné kytaristy. Figury, které pánové předvádějí za účinného doprovodu bicmana, jsou dostatečně nápadité a dostávají se lehce pod kůži. „Rise Of Insanity“ nebude patřit mezi desky roku, ale rozhodně naznačuje, že tahle švýcarská kapela má co nabídnout. Pokud mi nevěříte, poslechněte si alespoň „Glorious Liberation“ a „Inhuman“.
Převzato se svolením serveru Heavy Metal Hell
|
