Příjemný a nenucený poslech. To byla první poznámka, kterou jsem si napsal při seznámení s finskou power metalovou nadějí Cardiant. I s odstupem času je tato charakteristika pro desku „Verge“ asi nejvýstižnější. Slabé místo byste mezi deseti skladbami hledali opravdu těžko. Pokud máte rádi silné melodie a chytlavé refrény, třetí deska této šestičlenné formace je přímo pro vás.
Zpočátku jen musíte překousnout určitou podobnost s jinými (daleko známějšími) kapelami. Těch momentů, kdy vám určitá pasáž setsakramentsky něco připomíná, je zde celkem hodně. První velká spojitost se nabízí s finskými kolegy Sonata Arctica či Stratovarius. Kromě některých hudebních postupů vám tyto asociace vyvolá i barva hlasu Erika Karhatsua (podobná takovému Timu Kotipeltovi). Pak si třeba poslechněte skladbu „Ever Since“. Zde se uprostřed písně dočkáte klavírního motivu, který je téměř stejný jako v popovém hitu „Money Money Money“ od skupiny ABBA. V tomto případě bych se ale vůbec nedivil, kdyby se jednalo o záměrné použití.
Ze skladeb je však i přes výše uvedenou (nemalou) inspiraci cítit jakýsi „svěží vítr“. Materiál zní kompaktně, obsahuje mnoho hitových kousků a po více posleších neomrzí. Zajisté za to může již zmíněný Erikův vokál, který se podle mě od předchozího počinu výrazně zlepšil. Povedeným krokem bylo také angažování zpěvačky Outi Jokinen. Ta na albu sice obstarává spíše doprovodné vokály, její talent je však hodně patrný (viz skladba „While The Ice Is Cold“). Vsadil bych se, že na příštím počinu dostane daleko víc prostoru.
Slušnou práci zde odvádějí i všichni instrumentalisté. Obzvláště bych vyzdvihl klávesové aranže Marka Lindroose, které jsou hned na několika místech přímo úchvatné. Za zmínku určitě stojí pecka „Believe“, kde mají klávesy opravdu hojné využití. Stejným dílem samozřejmě přispívají i kytary, které tu najdete v podobě nepříliš agresivních riffů. Oba nástroje se pak dělí i o všechna sóla, podobně tedy jako u Sonaty Arcticy jsou hlavními tahouny celého alba.
Cardiant jsou zase klasickým příkladem toho, že ve Finsku se melodickému metalu prostě daří. Nutno však říct, že deska „Verge“ nepředstavuje v rámci žánru nic nového. Ona je „jenom" hodně dobrá.
|
