Frantíci Duck Explosion jsou kousci. V době, kdy někteří už zcela rezignovali na fyzické vydávání CD nosiče, Duck Explosion se k tomuto postupu uchýlili a svůj debut na stříbrný kotouč zaznamenali. To by nebylo nic tak divného, kdyby EP „Zebra Pilot“ bylo aspoň o chlup delší, než ta necelá dvanáctiminutovka. Nabízí se otázka, jestli vůbec stálo za to takovýmhle krátkometrážním štěkem zaplácávat cédéčko. Odpověď je jednoduchá a jednoznačná – stálo.
Čtyři skladby , které „Zebra Pilot“ nabízí, si libují ve staromilském, svižném a uvolněném a dobře zahraném rocku, lehce oprásklých náladách (byť taková ta bezprostřední rebélie není kdovíjak hmatatelná) se slabým nánosem pouliční punkové špíny, maximální šťávu jim dodává ležérní zpěv Charlyho Poppinse, chytlavé (někdy až primitivně jednoduché, což v tomhle stylu a muziky a jejím podání znamená pochvalu) melodické nápady i kupa živočišné energie.
Do novodobého „Rebel Yell“ mají Duck Explosion sice ještě hodně daleko, ale přesně tahle povzbudivě optimisticky rebelantská nálada na mě ze „Zebra Pilot“ (a vrcholem je v tomto směru závěrečná „Top Of The World“) dýchá. Duck Explosion se s délkou alba zrovna nepředřeli, takže to pojmu podobně - Explodující kachnička? Nepřehlédnutelný název, nepřeslechnutelná muzika. Snad kluci v dalším kole přihodí i nějakou tu minutu svojí muziky navíc…
|
