NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THE ANGELS - Talk The Talk

Ono to s The Angels bylo vždycky těžké. Když v roce 1976 tihle Australané debutovali s eponymní deskou, byli to prostě The Angels. Když ale o dva roky později přišli se svým pravděpodobně nejznámějším albem "Face To Face", už z nich byli Angel City, aby se pak zase vrátili ke svému původnímu názvu. Postupem let si pak říkali jak The Angels, tak Angel City nebo dokonce The Angels From Angel City. Prostě tak, aby posluchač v tom měl dokonalý guláš. Na názvu se ustálili až v roce 2008, kdy se vrátili na scénu po osmileté pauze. S původním zpěvákem Docem Neesonem, který byl ovšem za pár měsíců zase pryč a kapela k sobě přizvala vokalistu svých krajanů Screaming Jets Davea Gleesona.

Ten samozřejmě se svým rváčským projevem pasuje k hudbě The Angels jako prdel na hrnec. Prostě jako kdysi Brian Johnson, když u AC/DC nahradil zesnulého Bona Scotta. AC/DC jsem v tomto případě nezmínil náhodou. The Angels totiž patřili společně s kapelou bří Youngů a Rose Tattoo v polovině sedmdesátých let do jednoho šiku, který světu představil australskou podobu rock n´rollu. Všechny tyto kapely stojí na stejných základech a přestože The Angels byli vždycky ti nejméně známí, podezírat právě je z kopírování AC/DC by bylo až příkře odsuzující.

Samozřejmě těch společných znaků je tam nespočet, ovšem The Angels na ten svůj (trochu ac/dc zvuk) mají samozřejmě právo. Ať už do toho hrábnou ostře, jako v úvodní dvojici skladeb „Talk The Talk“ a „Got An Inch“, nebo spustí spíše na komerční strunu ve výborné „Heart Of Stone“ či si pohrají v náladách boogie v „Got A Feeling“ či „I Come In Peace“. A právě u úvodu „Got A Feeling“ si bude takový Olda Říha lámat hlavu nad tím, jak to tam ti Australané dostali, že to prostě zní.

Tahle deska se poslouchá skutečně sympaticky. Není to samozřejmě nic jiného, než odvázaný rock n´roll, který je hraný s nadhledem zkušených bardů, kteří už na scéně leccos pamatují. Nejsou pochopitelně tak charismatičtí jako AC/DC, ale rozhodně mají něco do sebe. Mnohem více než různé klony, kteří si myslí, že se na youngovských riffech dá ještě vytřískat majlant. Tohle je oproti tomu poctivá práce.

Jan Skala             


www.theangels.com.au

You Tube ukázka - Talk The Talk

Seznam skladeb:
1. Talk The Talk
2. Got An Itch
3. Every Man
4. Broken Windows
5. Heart Of Stone
6. Got A Feeling
7. Nations Are Failing
8. You Might Have It
9. Book Of Law
10. I Come In Peace
11. Personal Thing
12. No Rhyme No Reason

Sestava:
Dave Gleeson – zpěv
Rick Brewster - kytara
John Brewster - kytara
Sam Brewster - baskytara
Nick Norton - bicí

Rok vydání: 2014
Čas: 50:16
Label: Libertion Records
Země: Austrálie
Žánr: rock n´roll/hard rock

Diskografie:
1976 - The Angels
1978 - Face To Face
1979 - No Exit
1980 - Dark Room
1981 - Night Attack
1983 - Watch The Red
1984 - Two Minutes Warning
1986 - Howling
1989 - Beyond Salvation
1991 - Red Back Fever
1998 - Skin And Bone
2000 - Left Hand Drive
2012 - Take It To The Street
2014 - Talk The Talk

Foto: archiv kapely


Vydáno: 24.02.2014
Přečteno: 2133x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Velkej dík za...27. 02. 2014 23:51 JonathanGrey


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08935 sekund.