Ocelověrci z Lovosic mají kadenci necelou jednu skladbu ročně (a to ještě zaokrouhleně…). K tomuto postulátu jsem došel jednoduchým výpočtem. První demo s eponymním názvem vyšlo v roce 2009, letošní novinkové (opět eponymní) épíčko obsahuje celé čtyři písně. Ale čert vzal matematiku (třeba je v šuplíku toho materiálu podstatně víc), podstatné je, že ať šťouchnu do kterékoliv puzzlíku z celkové skládačky, prakticky u všeho je možné spokojeně konstatovat, že Steelfaith udělali, když ne krok, tak aspoň krůček vpřed.
V první řadě prokoukl zvuk. Ač trochu varovně zněla zmínka na stránkách kapely, že deska vznikala celkem ve čtyřech studiích, zvuk je kompaktní a oproti předchozímu demu čistší, průraznější, sytější a zbavený „placatosti“. Druhým výrazným plusem je sázka na češtinu (pravda, případné ambice na útok na zahraniční pódia jsou v kopru, ale ruku na srdce, příkladů, které by podobné chutě opravňovaly, po našich luzích, hájích a pódiích zrovna moc neběhá). Když máte šikovného textaře, který si umí pohrát se slovy a neotřele trefnými obraty, byla by škoda toho nevyužít. Třetí položka – už minule mi voněl variabilní a pružný vokál Mirky Holemé, ta do něj aktuálně přimíchala i špetku smyslné teatrálnosti (a občasný podbarvující chlapácký chropot vůbec není k zahození) a našlapané uvolněnosti – právě její hlasivky jsou tím bodem, který u mě zabírá nejvíc. Do čtvrtice musím pochválit i kompoziční svěžest. Zatímco na demu jako by se Steelfaith postupně ubíhajícím playlistem teprve probouzeli k životu, aktuálně jsou dostatečně živočišní od prvního do posledního tónu a jejich přímočarý power metal (sem tam zakvaltující až kamsi ke speedové rychlosti) plný chytlavých melodií, opřený o barevně živé kytary, má šťávu a spolehlivě šlape.
V minulém kole jsem kapelu přirovnával k Evarest, Samhain, Okrozom, což je sice správné vodítko, leč dnes použitelné už jen pro pamětníky. Takže jinak, sympatický, svižný, nekomplikovaný (i když na atmosférické vsuvky do kvaltu taky dojde) melodický
power metal s českými texty, dokazující, že líheň tohoto stylového proudu nevysychá, a svou kvalitou oprávněně hlásící se k životu.
P.S. jedna alibistická poznámka – pokud porovnáte bodové vodítko s prvním demem, chyba není na vašem příjimači, ale v mém laťkoměru, který se postupem let trochu vytříbil a zpřísnil. V aktuálním přímém srovnání je rozdíl mezi tehdy a teď nejméně dva body ve prospěch novinky.
|
