 Že se v televizních pořadech, které hledají talenty, nikdy neurodí nic dobrého? Možná to platí u nás, nikoliv ale ve Švédsku. Od té doby, co vítěz soutěže Idol 2009 Erik Grönwall nastoupil za mikrofon u rockerů H.E.A.T., šla kapela nejen neuvěřitelně nahoru co se týče vlastní tvorby, ale také co se týče celé hair/glam/aor/hardrockové světové scény. A s novinkou „Tearing Down The Walls“ potvrzují H.E.A.T. nadupanou formu, kterou prokázali již na předchůdci „Address The Nation“ a v recenzích sbírají nejvyšší hodnocení jedno za druhým.
Z nahrávky slyšíme komplexní hustý ucelený zvuk, silné melodie a kvalitní zpěv, vše vměstnané do ideální třičtvrtě hodinky, což pospolu tvoří základ a pilíř prokazatelné kvality. Album působí kompaktně, zároveň by ale téměř každá skladba mohla tvořit samostatný hit, či singl. Mezi nejsilnější tahouny patří první klipovka „A Shot At Redemtpion“, mající přesně ten vlezlý refrén, který člověku zůstane v hlavě ještě dlouho dokonce už po prvním poslechu a těžko se ho zbavuje. „Inferno“ je typicky „švédská“ záležitost – drsně melodická, řízná, rázná, nutící k pohybu, s lehkým odkazem na staré Crashdiet ve slokách, ale se současnou melodičností v refrénu. Další leader aba je „Mannequin Show“ střednětempá hitovka a výborně zvolená druhá klipovka s dráždivými nuancemi v refrénu. Mezi top také patří zavíračka s emotivně položeným sborovým zpěvem a názvem „Laughing At Tomorrow“ tlačící na melancholickou nostalgickou notu lidského vědomí.
 Mezi nejlepší skladby na albu by se koneckonců dala zařadit téměř každá. Např. taková „Enemy In Me“ s expresivním textem, nad kterým by se měl leckterý člověk zamyslet, není o nic horší, než výše zmiňované. Baladická pilotka rozhodně stojí za zmínku, ale která skladba ne? Stejně tak bych mohla připojit „Emergency“, intermezzo „The Wreckoning“, srdceryvnou „All The Nights“ stejně jako „Eye For An Eye“. Možná nejslabším článkem je pak paradoxně otvírák alba „Point Of No Return“. Nejedná se o vyloženě špatnou skladbu, ale spíše průměrnou, nevybočující a ne tolik zajímavou, jako jsou ostatní kousky. Důkazem toho, že skladba vůbec není špatná, budiž fakt, že i tato zůstává člověku zaseklá v hlavě.
S novým albem H.E.A.T. bezpochyby zbořili zdi a v současnosti kapela patří ke špici scény i svého žánru nejen ve své domovině. „Tearing Down The Walls“ má prostě všechno, co pořádné album mít má a k tomu netřeba nic víc dodávat. Je tedy na čase, aby se pánové už konečně podívali i k nám.
|
