Po mně potopa…a v hlavě nic! To je asi ten nejsilnější pocit, který ve mně zanechala thrashpunkově staroškolská prvotina žďárské Averze „Nikdy nevěř davu“. Kapely, v jejíchž řadách se sešla poměrně známá jména domácí scény, byť soudě podle stylového zaměření jejich domovských spolků (black, folk) by výslednou nekompromisní a agresivní rychlopalbu člověk možná ani neočekával. Co už je však horší, je fakt, že když už vezmete zkušenosti, kterými Averzáci bezesporu disponují, tak případné očekávání zůstává poněkud nenaplněno.
Důvod je jasný – těžká splývající jednotvárnost, ze které nekouká nic, co by člověka vykráklo za uši a zároveň uvízlo v závitech. Paradox první - výrazně agresivní zvuk i nesporná naléhavost, která z „Nikdy nevěř davu“ čiší, mohla být docela slušným tahákem, jenže je-li vám toto servírováno v monolitickém kuse, strašně rychle se to ošoupá.
V první řadě je na vině Loqova zpěvokřikorecitace. A je tu paradox druhý – na to, že hlasivky má Loqo seštelovány značně průbojně, využívá je v podstatě (a jsme zase tam, kde jsme byli) postupně unavujícím jednotvárnem, díky čemuž je strašně snadné ztratit pozornost a vnímat averzní nářez stěží jako kulisu. Což je vzhledem k textové náplni docela škoda (myšleno zároveň vážně i potměšile). Paradox třetí totiž spočívá v kvalitativní rozkolísanosti textů. Na jedné straně občas trefně, zajímavě a kriticky pojmenovaná realita, na straně druhé občas až neskutečně jalová a násilná snaha o udržení kontextu slov. Aby té monotónnosti nebylo málo, dokáže Averze některé nepříliš složité kytarové momenty ohoblovat až na úplnou (a postupem času docela vlezlou) podstatu.
Album nejlépe charakterizující pak je vyřvávačka „Redetoxikace“,
shrnující vše výše uvedené – zemitý a hutný zvuk, zabijácká energie a agrese, celkem závažné téma, naléhavost v Loqově projevu a přitom schematický text, neskutečně otravný refrén a účinně jedovatá kolovrátkovost.
Tahle snaha o oživení zemitě agresivních thrashových kořenů se špetkou punkové zběsilosti zůstala nenaplněná. Ševci, držte se svých kopyt. A nebo to vezměte v druhém kole podstatně záživněji…
|
