Začalo to tím, že se setkala parta středoškoláků a nenapadlo je nic jiného, než mydlit riffy u bubeníka Matta Greinera v garáži. Vzniklo pár nahrávek, koncertů v okolí a smlouva se Solid State Records. Debutové album tedy na sebe nenechalo dlouho čekat a ještě hudebním průmyslem nepolíbené hochy z Pennsylvánie si vzal pod svá ochranná křídla metalcorový guru, technik, producent a v neposlední řadě excentrický kytarista Killswitch Engage Adam Dutkiewicz. V tehdejší sestavě se objevila ještě dvě jména, která byla následně nahrazena, a to basák Jordan Tuscan a zpěvák Josh McManness. Debutový „Thrill Seeker“ se na trhu objevil v roce 2005 a jak to u August Burns Red bývá, řezal hlavy.
Už na této prvotině je znát směr, kterým se kapela bude ubírat v budoucnosti. Některé prvky jsou dost zjevné, některé však teprve v zárodku a přináší pouze předzvěst věcí příštích. Řeč je především o instrumentální části, kde se drtivou většinu času ozývají nasekané riffy a dělá se prostor pro řízné breakdowny. Kytaristé JB Brubaker a Brent Rambler pak ve zbytku času kouzlí na kytaře vysoké tóny, dvojhlasy, všemožné vyhrávky a létají po hmatníku jako zběsilí. Vysoce technický metalcore je umocněn neustálým screamem/growlem a pouze občas se do vokálního partu vmísí mluvené slovo. Čistě zpívaný hlas zde však nenajdete. August Burns Red se řadí do subžánru „křesťanského metalu“ (mj. Underoath, As I Lay Dying ad.) a jejich texty nejsou klasické verše (obecně na písničkovou strukturu sloka-předrefrén-refrén se tu nehraje), nýbrž biblické citace s náboženskou symbolikou a fungují jako jakýsi alarm a pozastavení se nad významem sdělení. Navíc vytvářejí patřičný kontrast k hudbě. Když tedy začne song, může se tzv. „zvrhnout“ jakýmkoli směrem; změny temp a rytmu určují převážně breakdowny, což je u coru běžná záležitost, ale je to právě ona technická preciznost hraničící s progem, která staví ABR přece jen někam výš nad konkurenci. Mocné riffy s breakdowny, neustálý scream/growl a do toho nespočet možných kytarových vyhrávek, sjezdů a vykouzlených melodií. To jsou August Burns Red.
Kapelu definují hned první tři skladby, které v sobě skloubí vše, o čem byla doposud řeč. Úvodní „Your Little Suburbia Is In Ruins“ je ve vysokém tempu a vystřídá hned několik breakdownů, rytmických změn, bubenické umění Matta Greinera (rychlá dvojšlapka, blast beaty, vkusné průklepy a využití činelů) a kytarové dvojhlasy s vyhrávkami. V pořadí druhá píseň „Speech Impediment“ naznačuje, že potenciál kapely složit nosnou zapamatovatelnou melodii se vůbec nemíjí účinkem. Naopak, teskná kytara ve vysokých tónech pohladí ušní bubínky a nechá chvilku zapomenout na všechen ten organizovaný „bordel“ okolo. „Endorphins“ se z obecné řežby po chvíli přehoupne do chytlavého kytarového dvojhlasu a náznaku sborového zpěvu. Pokud tyto tři skladby absolvujete s kývající hlavou a vykouzleným úsměvem, máte vyhráno. Tohle přesně totiž August Burns Red hrají. Problém začíná uprostřed alba, jelikož daným písním chybí nějaký zapamatovatelný element (především tedy v kytarové sekci). Jinými slovy se písničky slévají v jeden celek a po čase člověk přestane vnímat to kvantum změn a nápadů, které je v nich obsaženo.
Poslední tři skladby ovšem opět strhávají na sebe pozornost, a to jak „A Shot Below The Belt“ s brutálním závěrečným breakdownem, tak i instrumentální „Eve Of The End“, která připraví půdu pro apokalyptickou „The Seventh Trumpet“, jež sice v závěru povážlivě nudí (osm minut je vážně velké sousto), ale za to nejméně ve své první půli je skladatelským šperkem a důstojnou tečkou za celým, nápady a tvrdostí prošpikovaným albem. Co je ovšem zklamáním na plné čáře je zvuk, který je dost tupý jako celek, kytary neřežou dostatečně a bicí jsou nespravedlivě upozaděny a utlumeny. Hudba takového formátu potřebuje být čistá a ostrá a zároveň líznout i ty nejspodnější pásma, která budou třepat žaludkem každého posluchače. Kolem a kolem ovšem silný debut, byť velké věci měly teprve přijít.
|
