Azatoth Circle je mladá ukrajinská kapely, která se nejen hlásí k fanouškům mistra H.P.Lovecrafta (kdo nezná, ať napraví), ale vydala se i moderní cestou, kdy nevydávají řadová alba, ale pouhá EP. První eponymní vydali svépomocí ve stejný čas svépomocí, jako právě recenzované, no a na třetím se již pracuje. Azatoth Circles, navzdory názvu, který by mohl evokovat nějakou black metalovou smečku, přichází se skutečně nevšedním mixem metalu, rocku a jeho alternativních či progresivních odnoží. V čele mají šikovnou zpěvačku Alexandru Babiy, která zpívá nejen krásně čistě, ale i poměrně kvalitně growluje či zcela neřízeně křičí a skladby. intenzivně prožívá.
Málokdy se stane, že kapela hned v počátcích nejen ví, co chce, ale má v sobě i potřebnou hudební a skladatelskou vyspělost. O to víc jsem byl překvapen, když jsem EP „The Replacement“ spustil. „Heavenhell“ – začíná klidně, mírumilovně, a kytarové vybrnkávání evokuje současnou Anathemu. Alexandra zpívá úsporně, ale mile (ovšem angličtina mi přijde nedokonalá, je slyšet východní přízvuk.) Melancholická atmosféra naplňuje vaši mysl a pak přijde zlom. Tvrdé kytary a Alexandriin growl. Zároveň však zůstává jistá magie a pocit, že posloucháte něco ne zrovna obyčejného. Z post-metalového oparu vás probudí nečekané blast-beaty a nakonec podíl black metalu v hudbě Azatoth Circle je přeci jen přítomen. Atmosféra skladby se mění a vlní - chvilku je tvrdá, jindy velice příjemná.
„Attack Over Again“ má moderně metalový úvod, kde se nese rytmika ve středním tempu, doprovázejí ji tvrdé kytary a Alexandra melodicky zpívá. Jenže Azatoth nevydrží dlouho v monotónnosti a tak je tu plno melodických odboček či nálad, které by mohly být milé fandům Anathemy či Katatonie. Alexandra si hudbu vyloženě užívá a její zpěv je velice flexibilní. Chvilku něžná, chvilku drsná a uřvaná. Ať je to jak je to, kapela si vás omotává kolem prstu (mně tedy ano) a jakoby se do vás vsakuje. Melancholie přibývá s každým tónem, přesto skladba krásně vrcholí (zejména bicí jsou vynikající).
Závěrečná „The Replacement“ už tolik nepřekvapí, protože shrne vše podstatné z předchozích písní. Přesto v první půli je vůči posluchači nejmilejší a nejuvolněnější. Tvrdší pasáže přichází až později, přesto je zde kladen důraz především na zajímavé a krásné kytarové pasáže a vybrnkávání. Následné sólo stylem a zvukem připomene Tool. Hudba opět hutní a z post-rocku přechází plynule do metalu. Azatoth Circle skutečně umí pracovat se skladbami jak ostřílení mazáci.
Azatoth Circles mne příjemně překvapili. „The Replacement“ je sice jen krátké, ale velmi intenzivní EP, které by pro kapelu mohlo být skvělým odrazovým můstkem k věcem příštím. Vynikající nahrávka.
|
