Akronovi se za pomoci magických sil Smaragdového meče a spřáteleného černokněžníka Vankara podařilo otevřít portál, kterým propojil tento svět s říší zatracených a za pomoci několika rituálů povolal na svět bytost nejodpornější, Královnu temných horizontů, která okamžitě začala budovat silnou armádu nemrtvých. Mezitím se Ledový bojovník dokázal částečně vzpamatovat z traumatizujících vzpomínek, především na krvavou smrt prince Arwalda a princezny Airin, ale moc dalšího času na rekonvalescenci nemá. Akron mezitím stihnul potopit královskou vlajkovou loď a v legendární, tříměsíční krvavé bitvě Deště tisíce plamenů zlikvidoval města Elnor a Thorald a ani sám král Erik nezůstal ušetřen. Situace se vyhrocuje a Ledový bojovník, vědom si okolností, správně usoudí, že nemá na výběr… Jak celý příběh dopadne, se dozvíte v příštím, pátém díle seriálu, který ukončuje Bojovníkovo putovaní.
Do teď panují neshody o tom, co že je tento výlisek vlastně zač. Kapela samotná jej na oficiálním webu má v kolonce Řadové desky, ovšem v době vydání byl definován jako ochutnávka, singl, za cca poloviční cenu oproti regulérnímu albu (některé e-shopy jej dosud mají v nabídce, ovšem nejčastěji pod značkou EP). Moc pěkný krok vůči fanouškům, nalezneme zde totiž přes čtyřicet minut skvělé muziky v podobě sedmi zbrusu nových skladeb a taktéž i pokračování příběhu. Osobně „Déšť tisíce plamenů“ z výše uvedených důvodů za řadové album považuji a své místo v seriálu si bez jakýchkoli debat zaslouží.
Zcela netradičně, bez jakéhokoli patetického intra, startuje vynikající titulní skladba, která je výjimečná v tom, že jde o doposud nejtvrdší a nejrychlejší píseň, jakou kdy Rhapsody natočili, což souvisí s příběhovou stránkou. Byl k ní natočen i oficiální videoklip. O jeho kvalitách si ale nedělejte žádné iluze, Fabio Lione máchající mečem do laciných CGI efektů (jaké i androidí aplikace FXGuru zvládá mnohonásobně lépe) po boku latexové slečny s kočičími kontaktními čočkami v reáliích středověkého hradu je víceméně k smíchu. Hudební forma má blízko k filmu, ta obrazová ani náhodou. Fabiovy vokální techniky, stejně tak jako jeho anglická výslovnost, zrají jak kvalitní víno a nedělá mu problém přitlačit na hrdelní pilu, pokud to skladba vyžaduje. O rychlosti dvojšlapek v některých pasážích ani nemá cenu polemizovat.
Muzika oproti předchůdci trochu potemněla a zdaleka není tak rozjuchaná, dalo by se i říci, že působí dospěleji. Nalezneme zde zmíněnou titulku, dvě výtečné klasické Rhapsody písně standardní délky (svižné "Tears Of A Dying Angel" a "The Poem´s Evil Page"), dvě příjemné mezihry ("Deadly Omen" a "Elnor´s Magic Valley) a jako třešničku na dortu dva hudební giganty. Prvním z nich je skoro patnáctiminutový „Queen Of The Dark Horizons“, inspirovaný ústřední melodií italského béčkového hororu Phenomena, který nás na ploše skoro patnácti minut provede všemi kličkami, co kapela prozatím dokázala vymyslet. Tím druhým je jasný vrchol alba, desetiminutový skvost „The Wizard Last Rhymes“. Pokud na jeho začátku dostanete neodbytný pocit déjà vu, je vše v pořádku. Rhapsody totiž zabrousili do vod české vážné hudby a od Antonína Dvořáka si vypůjčili několik zásadních motivů z jeho celosvětově známé "Novosvětské symfonie e moll" (ta například zazněla při prvním přistání Amíků na Měsíci). Zde je jasně patrné Dvořákovo skladatelské mistrovství, byť přepracované do podoby symfonického metalu, a stejně tak i fakt, jak blízko k sobě má vážná hudba a melodický metal.
Ozvučení alba je už přesně takové, jak být má. Kytara má konečně ostrý a řezavý zvuk, který skvěle pasuje do Staropoliho pompézních kláves. Narativů hodně přibylo a v „Tears Of Dying Angel“ tvoří více než polovinu skladby. Dodávají sice nádech dramatičnosti, ale věřím, že hudbou samotnou by to kapela dokázala vyjádřit i lépe. Navíc vypravěč hodně přehrává a má nepříjemný, ukníkaný projev. V následujících deskách jich ale přibyde ještě více.
Takže, ať už je tato nahrávka oficiálně regulérní řadová deska, maxisingl, přebytek autorských nápadů nebo hudební pozvánka do klubu penzistů, je úplně jedno. Rozhodně se jedná o důstojné pokračování rozjetého italského vlaku, který postupně zrychluje a po cestě nabírá další lidi. Síly mu naštěstí stále ještě nedochází. Ty nedocházejí ale ani Akronovi, který chystá poslední a zničující útok. Podaří se mu, stejně jako samotným Rhapsody, dobýt celý svět?
|
