Entwine sice nikdy nepatřili mezi ikonické finské kapely, ale své (a to poměrně signifikantní) místo na scéně měli. Kapela vydala první dlouhohrající album v roce 1999, do povědomí fanoušků se však zapsala s následující deskou „Gone“ a svého času typickou gothicky aranžovanou skladbou „New Dawn“. Většího úspěchu se Entwine povedlo dosáhnout především v dobách již trochu odlehčených alb „DiEversity“ a „Fatal Desing“. Po šestileté pauze se tato gothic rocková banda konečně vrací s deskou nesoucí název „Chaotic Nation“ a navazuje na ne již tolik úspěšnou „Painstained“.
Většinou, pokud se kapela vrací po delší pauze, fanoušci očekávají, že přijde s něčím, co je dostane do kolen. Ač se občas tyto scénáře naplňují, obvykle spíše nastávají jiné situace. Buď comeback kapely znamená naprostý obrat stylu, či prostě a jednoduše kapela pokračuje v tom, co dělala předtím, jako kdyby se nechumelilo. A toto je i případ Entwine. Deset skladeb obsahující a necelou tři čtvrtě hodinku hrající „Chaotic Nation“ se odráží od předchozího alba, zároveň si pohrává s odkazem tvorby předešlé. Avšak aniž by kapela sáhla po klávesových gotických aranžích v minulosti pro ně značně typických.
První půlka alba vykopává pomyslný míč vzhůru s chytlavými melodiemi v podobě „End of Silence“ s vtíravým refrénem, kde vokalista Mika Taurinen zpívá „I want to break your heart tonight,“ takovým způsobem, že byste se na to i těšili. Skladba je šperkovaná melodickým kytarovým sólem a dává znát, že ne klávesy, ale kytara je to, na čem momentálně Entwine staví. Následující ráznější „Saint of Sorrow“ ,ve slokách skoro zavánějící prvky Stone Sour, naopak s typicky finsky znějícím jednoduchým refrénem se sborovým nápěvem je také jedním z nejsilnějších momentů desky. „Plastic World“ užitá jako leader alba spolu s videem koketuje s ozvěnou „Fatal Design“.
V druhé půlce ale energie jaksi upadá. Skladby se začínají vléct, nikoliv však v temném působivém gothickém opojném duchu, naopak spíše připomínají nedovařenou kaši. „Chaotic Nation“ a současným Entwine daleko více sluší rychlejší rockovější odvary typu „Fortune Falls“, než původní goth nádech, který přeci jen bez kláves nemá to správné kouzlo. Snaha o jakousi svěžest nastává ještě u skladby „Adrenalize“, vyplatí se ale až v následující dramatičtější ponuře řízné, pianem protkané „The Evil Lives In Shadows“ přinášející horror-rockový tón. Zbytek alba už spíše jen propluje. Závěrečná umírněná téměř sedmiminutová „Scream“ nabízí ještě jakousi atmosféru, přeci jen jí však chybí to správné koření, díky kterému by se dokázala dostat do hlubšího posluchačova povědomí.
„Chaotic Nation“ je přímočařejší, zároveň však melodická záležitost, značící, že jsou Entwine opět ve formě a stále mají co nabídnout. A to dokonce ve vzestupných tendencích. Přestože album má i své méně hodnotné skladby, do diskografie Entwine je mnohem povedenějším přínosem, než předcházející „Painstained“ a některé z výše zmiňovaných skladeb můžou v klidu aspirovat do případné best off kompilace.
|
