Že si neumíte představit spojení black metalu, tvrdé elektroniky a hip-hopu? Ač ta kombinace vypadá na první pohled dost bizarně, Mortal Cabinet dokazují, že nic není nemožné. Pod tímhle názvem se na debutové desce „Necrotica“ schází skutečně přední představitelé těchto stylů v tuzemském hudebním rybníčku. Můžeme zde proto registrovat zpěváka a kytaristu legendárních Master´s Hammer Františka Štorma, frontmana průkopníků EBM Vanessy Samira Hausera a hlavního propagátora horrorcoru v Čechách, kontroverzního Řezníka. A i když se zejména při vyslovení jména posledně jmenovaného může leckterému fanouškovi rockové a metalové hudby otvírat kudla v kapse, zaslouží si přesto Mortal Cabinet jeho pozornost. Tedy v případě, že máte rádi tvorbu současných Master´s Hammer.
Právě k experimentálnější tváři této světově uznávané blackmetalové legendy má výraz Mortal Cabinet nejblíže. Je to pochopitelně nezaměnitelnou Štormovou poetikou, jehož slovotepectví nemá v českých krajinách obdoby, ale také hojným využíváním kytary, tedy nástroje, který se v repertoáru Vanessy a Řezníka zrovna často nevyskytuje. Zde kytara hraje stejně důležitou roli jako elektronika a výborná produkce slovutného Brita Johna Fryera, který je ve světě industriálního rocku či metalu uznávanou veličinou.
Nejdůležitější na Mortal Cabinet je ale atmosféra a ta by se dala v případě tohoto alba krájet. Temná, skličující nálada provází posluchače hned od úvodního kousku „Cirkus mrtvých“, kde si vokální party rozdělil Hauser s Řezníkem a Štorm převzal spíše úlohu kytaristy, který sází své zhusta temné a pekelně tvrdé riffy. Jako zpěvák se Štorm na desce prezentuje nejméně (tedy alespoň, co se dá odposlechnout) a jeho klasický skřehotavý projev, který jej proslavil už na debutu Master´s Hammer „Ritual“, lze zaregistrovat pouze ve skladbě „Televangelista“, která i díky využití pekelných tympánů nejvíce připomene Master´s Hammer.
Kapitola sama pro sebe jsou opět texty. Počítalo se s tím, že budou vyšperkované, protože nejen Štorm, ale i Řezník a konec konců i Hauser sází hodně na slovo a na sdělení. Z bookletu se sice člověk úplně nedozví, kdo jakou skladbu napsal, protože všechno se skrylo pod všeříkající (nebo také nicneříkající) „all songs written by Mortal Cabinet“, takže se můžete jen dohadovat, co je čí práce, i když je to v podstatě úplně jedno, protože nejdůležitější je výsledek. A ten je v případě takových obratů, které obsahuje například zmíněný „Televangelista“ („Televangelista / míchá kokain do klystýru. / Televangelista / v žilách mu koluje krev upírů. / Televangelista / alfa kozel v nevěstinci. / Televangelista / to je jeho jméno krycí“) nebo „Crowley“ („Od Zbraslavi až po Davli / když jsem v mládí vrhal šavli / s knížkou v džísce usmolené / provázel mě starej Crowley“) je naprosto geniální. Jen škoda, že přes vynikající zvuk je zpěv jaksi upozaděn a vokalistům je místy hůř rozumět.
„Necrotica“, jak se čekalo, je naprosto nekomerčně laděné album. Nedokážu předpovídat, jak jej i s odstupem času přijmou příznivci Master´s Hammer, Vanessy a Řezníka, protože všichni jsou představitelé naprosto odlišných stylů a mají úplně jiné fanoušky. Ovšem všechno jsou to styly nekonvenční, stojící daleko od hlavního proudu, což by mohlo být určitým vodítkem k prolnutí fanouškovských obcí. Protože pro toho, který slepě zůstává jen u jednoho, jedno už jakého, hudebního stylu, tohle album rozhodně není.
|
