V květnu to už bude deset let, co jedna z nejpopulárnějších kapel devadesátých let, alternativně progresivní a zvukově neuchopitelní Tool vydali své poslední album „10.000 Days“. Od té doby je ticho. Kapela se oficiálně nikdy nerozpadla a sem tam problesknou informace o tom, že by do konce toho a toho roku mohla být vydána novinka. A pak zase ticho po pěšině. A stejně potichu, jako se mluví o Tool, přichází znenadání jejich zpěvák Maynard James Keenan s novým albem svého projektu Puscifer. A zároveň také s prohlášením, že Puscifer nejsou vlastně žádný projekt, ale jeho regulérní kapela. Fanouškům Tool se sice na chvíli zrychlil tep, ale brzy zase spadla brada.
Ví to možná málokdo, že Puscifer fungují paralelně s Tool už dvacet let, ovšem první desku vydali teprve v roce 2007 a pojmenovali ji vskutku originálně „V Is For Vagina“ (netřeba překládat…). „Money Shot“ je jejich třetím albem a všechno začíná nabývat čím dál konkrétnějších obrysů v tom, že Keenan se chce spíše věnovat této záležitosti, než se snažit navázat na hitparádové úspěchy Tool. Ty sice s Puscifer zažívá nepoměrně menší, protože platinové prodeje se samozřejmě nekonají, ale vypadá to, že se mu v teritoriích alternativně laděného post-industriálu s příměsí dark ambientu líbí více než kdy jindy.
A „Money Shot“, navzdory obalu ve stylu party ožralých amerických buranů, temná deska je. Je hodně elektronická, hodně industriální a provede posluchače i netušenými ambientními zákoutími. Tím ale není řečeno, že by Keenan rezignoval na kytarovou hru. Šest strun tady sice nehraje dominantní roli, ovšem sem tam pořádně zabouří, jako v případě punkově minimalistické titulní skladby. Většinou ale nálada „Money Shot“ evokuje třeba takové Depeche Mode z období alb „Songs For Faith And Devotion“ a „Ultra“, po tom, co se Gahan a spol. nadobro zbavili zbytečného balastu začátku osmdesátých let, kdy zněli jako lepší verze Michala Davida (tady by seděl ten blicí smajlk…) a začali produkovat velice promyšlenou hudbu, založenou na živých nástrojích, ovšem také temné elektronické atmosféře.
Novinka Puscifer je tichá deska. Nečekejte tady žádné nabubřelé aranže, spíše se sází na vyznění jednotlivých nástrojů, než vršení zvuků přes sebe. Vynikne pak krása takových skladeb, jako je úvodní trojice „Galileo“, „Agostina“ a pilotní singl „Grand Canyon“. Keenan, jako hlavní autor hudby, zachází do nejmenších detailů, protože vše je propracované a i v těch maličkostech jako by vynikal jeho jedinečný talent a cit pro kompozici jako takovou. Génius jeho tvorby pak naplno promluví hlavně v nedostižné „The Remedy“, a v tu chvíli pochopíte, proč (i s tak absolutně nekomerční muzikou) dokázal s Tool dobýt první příčku americké hitparády. I když je v Puscifer způsob vyjádření jiný, modus operandi zůstává totožný.
Keenan natočil velmi slušnou, poctivou a citově zranitelnou desku. „Money Shot“ je hodně náladové album, které si pohrává s posluchačovými emocemi, které se za dlouhých zimních večerů ještě umocňují. Stačí jen nechat promlouvat.
|
