Jsou kapely, které se obejdou bez elektrických kytar, nabušených bicích a drsného zpěvu a přitom se zalíbí metalovému posluchači. Někdy stačí temná atmosféra a témata, která se objevují v okrajových hudebních žánrech. Americká trojice Disemballerina produkuje zdánlivě křehkou hudbu, která má však silnou a smutnou atmosféru. Jejich styl by se dal označit jako akustický doom metal a právě fanoušci doom metalu, gotiky či těch „zamyšlenějších“ metalových žánrů by měli zpozornit, protože Disemballerina by se jim i bez metalového ostří mohla zamlouvat.
Akustická kytara, violoncello, housle nebo harfa. To jsou nástroje, se kterými si kapela vystačí a hraje hudbu, která chytí za srdce.
Chvilku zní folkově, pak se přidávají prvky vážné hudby, jindy Disamballerina sáhnou až ke středověké hudbě. Úvodní „Impaled Matador“ je rovnou tou nejpřitažlivější kompozicí, protože její ústřední motiv je krásný a chytlavý. Skutečný akustický doom. Druhá „La Folia“ je propracovanější a pracuje s více motivy. Výrazně zde promlouvá vážná hudba. „That Is The Head Of One Who Toyed With My Honor“ se rozehrává poklidně, ale v závěru se stupňuje a cello je hlasitější a hlasitější. Chvílemi si člověk vzpomene i na Apocalypticu.
V závěru nahrávky ubývá výraznějších momentů, které se vrátí až s úplným koncem závěrečné skladby „Styx“, což malinko kazí dojem, protože první tři písně i přes svůj klidný charakter měly velmi chytlavé momenty.
Povětšinou je EP "Poison Gown" klidnou relaxační záležitostí, u které si zrelaxujete mysl a uvolníte se. Což je fajn, ale tím pádem to není album pro každodenní poslech. Šest skladeb je porce tak akorát, aby se člověk nezačal nudit a zároveň je škoda, že druhé polovině nahrávky chybí větší atraktivnost. I tak je celkový dojem z alba velmi pozitivní.
|
