Přestože Helstar z texaského Houstonu na scéně působí už rovných pětatřicet let a zejména v osmdesátých letech byla tahle kapela na americké metalové scéně docela pojem, sláva se jim v našich končinách vždy vyhýbala. Ostatně jako většině zástupců US power metalu, k nimž lze řadit třeba Metal Church, Vicious Rumors, Nevermore (to jsou ti známější) nebo Mannila Road, Omen, Heir Apparent nebo Jag Panzer. Pro většinu těchto kapel, Helstar nevyjímaje, byla krizová devadesátá léta, kdy se stáhly do ústraní a prostě jen živořily kdesi po hospodách a zaplivaných klubech. Nové milénium pak otevřelo cestu pro jejich reuniony a přestože se Helstar nikdy oficiálně nerozpadli, lze o jejich albu „The King Of Hell“ z roku 2008 hovořit jako o comebackovém.
A „Vampiro“ je tak čtvrtým počinem v novodobých dějinách souboru a stejně jako tomu bylo u předchozích desek, představuje tohle album velice silný zářez klasického amerického metalu, který sice vězí v osmdesátých letech, ale rozhodně nepředstavuje žádný retro návrat, který u kapel podobného ražení bývá vždy jen na škodu věci, protože tyhle party prostě staví na energii, která se při zbytečném ohlížení zpět vytrácí jako pára nad hrncem. Helstar proto nepředstavují stejný případ jako například jejich styloví kolegové Manilla Road, kteří zní stále jako v roce 1988.
Parta kolem bravurního kytaristy Larryho Barragana a pěvecké brusky Jamese Rivery prostě umí jít s dobou a přestože ve své tvorbě nezapře lásku k Judas Priest (slyšitelné od první písně „Awaken Unto Darkness“), určitě nemáte pocit, že posloucháte něco, co by mělo vyjít někdy v dobách „Screaming For Vengeance“. Plusem je samozřejmě moderní zvuk, skvělý zpěv a dostatek dobrých skladeb. V případě „Vampiro“ se asi nejvíce povedl samotný začátek desky, kdy úvodní trojice „Awaken Unto Darkness“, „Blood Lust“ a „To Dust You Will Become“ představuje rozhodně to nejlepší, co v tomto stylovém ranku je letos ke slyšení.
Štěstí je, že „Vampiro“ netrpí žádnými velkými kvalitativními výkyvy a proto, když přece jen dojde na slabší věci typu „Off With This Hand“ a především pak nejméně povedené „Abolish The Sun“, dokáže se tahle pětice fanouškům odvděčit silnějšími věcmi „From The Pulpit To The Pit“, „Black Cathedral“ nebo strhující instrumentálkou „Malediction“, která je díky samplovanému kostelnímu sboru takovou malou hororovou suitou. Závěrečná akustická „Dreamless Sleep“ je pak velmi sympatickým zakončením, balancujícím mezi křehkostí a temnou atmosférou, umocněnou použitými smyčci.
Vypadá to, že Helstar se stali od svého comebacku skutečnou jistotou kvalitního power metalu, který pošilhává po thrashi a rovněž se nebojí i groove riffů, které byly tolik příznačné pro Panteru. Komu moc nevoněl letošní comeback Metal Church nebo jej zklamala nedávno vydaná deska stylově spřízněných Denner/Shermann, tedy projektu kytaristů z Mercyful Fate, ten bude s „Vampiro“ pravděpodobně spokojen.
|
