Hledání nových a alespoň trochu osobitějších spolků (např. na YouTube) se jen málokdy setká s úspěchem. V případě Corona Skies se takový zázrak víceméně stal, o čemž vypovídá "navádějící" videoklip k songu „Delirium Disco“, který přichází v souladu s názvem s osvěžujícími elektronickými prvky a celkově malinko odlišným zážitkem, přestože ještě nelze mluvit o nějaké strhující bombě. Nicméně třpytka se ujmula a zavdala dostatečnou motivaci ke kliknutí na další skladbu v nabídce, kterou se v mém případě stala položka „Falling Sky“. A byl to dobrý tah, neboť tato kompozice si mě již podmanila zcela.
Takového účinku přitom nedosahuje metalovou urputností, jde totiž o polobaladu, jejíž linky však vibrují tak silnou chytlavostí, že není možné zůstat mimo hudební dění. Na pozvolný akustický začátek naváže jemný zpěvákův projev (i díky jeho hlasové poloze jsem si vzpomněl na Tima Kotipelta a mistrovské Tolkkiho „ploužáky“), který nás po atraktivně klenutých cestách vyvede až k nádherně gradujícímu závěru. Jde o jasný highlight alba, naštěstí nezůstává ve své líbivosti ojedinělý. Silně baví také svižně chvátající úvodní štych "Big Boy´s Blues", dále kus „Summer Bum“, jenž vede dynamická rytmika s křupavě melodickou krustou, to vše servírováno v hitově blyštivém obalu. V těsném závěsu za těmito skvosty stojí píseň „The Sea Of My Mediocrity“ s působivě náladotvornými klavírními motivy, dále heavíkově svižná střela „Business Suits You“ s nadýchaným a smyčci kořeněným refrénem, nebo opus „Only The Gods Are Lonely“ s až powermetalově hymnickou aurou.
Ani zbytek skladeb nelze považovat za špatný, naopak, ještě více na ně sednou výše zmíněné lichotky o osobitosti, jež se kupříkladu projevuje veselou, málem estrádně taneční náladou („The Social Network“), ale také žánrovou neuchopitelností, kdy není nikdy jasné, s čím nečekaným a zajímavým šestice muzikantů vyrukuje. To je velmi sympatické, kladem je rovněž obecná pohoda, která z alba „Fragments Of Reality“ sálá. Je možná pravda, že se někdy pánové v oné bujaré rozmanitosti malinko ztratí a zapomenou na jednoznačnější melodickou dramaturgii, trochu pozadu zůstávají také v oblasti zvukové produkce. Nicméně v záplavě novinek tato vyniká nápaditostí, která po většinu stopáže náramně baví a v nejednom okamžiku spolehlivě strhává.
|
