Mezi „This Godless Endeavor“ a „The Obsidian Conspiracy“ je pětiletá mezera. Nevermore koncertovali a věnovali se bočním projektům. Vynikající DVD „The Year Of Voyager“ spatřilo světlo světa v roce 2008 a v témže roce se objevily na trhu i sólové desky Jeffa Loomise a Warrela Danea. A právě Daneovo album ovlivnilo zvuk Nevermore, protože producentem nové desky Nevermore se stal Peter Wichers (ex- Soilwork), který produkoval i Daneovu sólovku. Po předchozí triumfální spolupráci s Andy Sneapem to bylo trochu překvapení, ale kapela nejspíš chtěla změnu. Andy se alespoň postaral o mix desky.
Zvuk „The Obsidian Conspiracy“ je tedy jiný než dříve, v hodně momentech rockovější, ale tvrdost z něj nevymizela. Hned úvodní „The Termination Proclamation“ to jen potvrdí. Krátká, ale úderná píseň překvapí především brutálním riffem ve svém středu. Jinak ale typičtí Nevermore. „Your Poison Throne“ už působí více rockově. Je to právě ve zvuku, přitom však prog/thrashové ostří nikam nemizí a když má kapela v sestavě borce, jakým je Jeff Loomis, je zaručené, že se dočkáte kvalitních riffů i sól. „Moonrise“ začíná nekompromisní progmetalovou řežbou s thrashmetalovým riffem a fanoušci kapely tu budou jako doma. Jen ten refrén jako by byl krotší, než bývalo zvykem.
Zasněnou atmosféru má „And The Maiden Spoke“. Skutečně zajímavé a zcela netypické nazvučení kytary. Nevermore vždy dokázali překvapit a i v tomto případě předvedli něco nového. Většina písně je pořádnou rubanicí a posluchače rozhodně nešetří, ale refrén odkazuje na náladu Warrelovy sólovky. Víc rocku nabídne také klipová „Emptiness Unobstructed“, která by klidně na Warrelově sólovce být mohla. Zvuk i nálada tomu odpovídají. Je to jediná taková píseň v kariéře Nevermore. Opravdu hitová a dá se říci, že i poslouchatelná pro široké spektrum posluchačů. Kdyby taková byla celá deska, asi by to nebyli ani Nevermore, ale jedna taková skladba je vítaným oživením jejich tvorby.
V experimentech se pokračuje dál. „The Blue Marble And The New Soul“ je prosycená psychedelií a něco takového byste od Nevermore rozhodně nečekali. Zvláštní skladba, která jen podtrhuje, že tohle album je tak trochu „jiné“. „Without Morals“ vrátí hudbu zpět tam, kde je kapela zvyklá. Výtečný kousek. Pak dostane prostor zvláštní balada „The Day You Built The Wall“. Temná, až zlá atmosféra, je doplňována Warrelovým vokálem, který jako by vás provázel apokalypsou. Hudba zní baladicky, ale má v sobě napětí, které podporují i nečekané riffové útoky. Velmi netradiční a progresivní věc, jedna z nejpůsobivějších Nevermore skladeb.
Závěr alba je oslavou hudby Nevermore. To je to hlavní, co se dá říci o „She Comes In Colors“ a titulní věci. První jmenovaná začíná jako balada, ale pak se rozvine do podoby, jaká je pro kapelu typická.
Titulní skladba „The Obsidian Conspiracy“ je jeden velký nářez. Tvrdé, velmi tvrdé riffy, absolutně fenomenální kytarová sóla a Warrelův nekompromisní zpěv. Když se bude někdo ptát, co hrají Nevermore, pusťte jim tohle.
Ačkoliv nebyli nikdy Nevermore kdovíjak komerčně úspěšnou skupinou, zaznamenalo album mnoho solidních umístění v hitparádách a na další desce to mohlo být klidně ještě lepší. Jenže žádná další deska nebyla. Jeff Loomis udělal další sólovku a pak se přidal k Arch Enemy, Warrel Dane s Jimem Sheppardem obnovili Sanctuary a Van Wiliams to zkoušel v Ashes Of Ares. „The Obsidian Conspiracy“ je tedy jakousi labutí písní této výjimečné kapely. Deska je to výtečná, avšak trochu odbočila z klasického stylu kapely. Což je pozitivum, ale jedním dechem dodávám, že nechytla tolik jako „Dead Heart, In A Dead World“ či „Thsi Godless Endeavor“. I tak ji hodnotím jako třetí nejlepší fošnu Nevermore.
Podle Warrela Danea Nevermore neskončili, ale jejich budoucnost je nejasná.
|
