23.08.2017
WITHIN SILENCE
Powermetalová kapela ze Slovenska vydá 27. října novinku ..více

23.08.2017
LINKIN PARK
Sebevraždou Chestera Benningtona kariéra kapely nekončí. ..více

23.08.2017
THE BLACK DAHLIA MURDER
Americká metalová mašina přichystala novou desku. ..více

23.08.2017
W.A.S.P.
Bubenické místo u party Blackieho Lawlesse je pořád ..více

23.08.2017
TALES FROM THE PORN
Frontman Tuff Stevie Rachelle má nové angažmá. Se svou ..více

21.08.2017
VAN CANTO
V řadách německých zpěváčků VAN CANTO došlo ke ..více






ACCEPT - The Rise Of Chaos
Medialne jedna z nejvic tlacenych kapel. Bohuzel, ..

ACCEPT - The Rise Of Chaos
Ha ha ha ha, znalci mě vždy dostanou do kolen. ..

ACCEPT - The Rise Of Chaos
:D, zařazením do kategorie lidí, kteří znají ..

ACCEPT - The Rise Of Chaos
I já se přidám k těm, pro které je novinka Ac ..

VENOM INC. - Avé
Jen čekám s čím přijde Cronos, aby to nebylo ..

PRONG - Zero Days
Doufám, že je to jen takové oddechnutí, proto ..

ACCEPT - The Rise Of Chaos
S touhle deskou to mám tak, že jsem nic nečekal ..

ACCEPT - The Rise Of Chaos
Accept je moje srdcovka, bohužel po desátým pos ..

PRONG - Zero Days
Do bodky suhlas s reckou! Najslabsi comebackovy al ..

ACCEPT - The Rise Of Chaos
Blood a Stalingrad jsem sežral na první dobrou. ..




Za poslední měsíc:
Bruce DICKINSON - Tattooed Millionaire
1566x

MR. BIG - Bump Ahead
1543x

W.A.S.P. - The Neon God: Part 2 - The Demise
1526x

RAGE - Seasons Of The Black
1509x

ALICE COOPER - Paranormal
1486x

ACCEPT - The Rise Of Chaos
1141x



25.08.2017
Seventh Passion, InnerSphere, Circle, Fonkienz, Mara Jade, Jakub Kořínek a Kat..
Festival Za Barákem vol.5 - Úterý, začátek od:16:00, vstupné: 100

26.08.2017
DOGA, SUNSET STRIP, FATA MORGANA..
Trnová u Plzně, sportovní areál, začátek od:21.00, vstupné:

09.09.2017
SAGE (metal - cz) BREAKING THE CYCLE (metalcore - cz) KARDROZ (death black - a..
Kojetín, začátek od:20:00, vstupné: 50,-



článků celkem: 5748
recenzí: 4611
reportů: 511
rozhovorů: 327













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax

České kapely.cz - Nabízej a nakupuj českou hudbu


EVERGREY – Solitude Dominance Tragedy

Následovník debutového alba, který dostal název „Solitude Dominance Tragedy“, byl nahrán mezi únorem a dubnem roku 1999 a světlo světa spatřil v květnu téhož roku pod hlavičkou švýcarské nahrávací společnosti Hall of Sermon. Hned zkraje přišla změna sestavy, když odešel klávesák Will Chandra a poprvé a naposled v historii byla z Evergrey čtyřčlenná kapela. Situace kolem line-upu byla v té době vůbec komplikovaná. Klávesy na albu sice nahrál Zachary Stephens, ale ten nikdy nebyl oficiální součástí sestavy. Následující turné na podporu desky s kapelou za klapkami odehrál Sven Karlsson ze Soilwork, který vydržel dva roky a objevil se na následujícím albu „In Search of Truth“. Stejně tak se už na evropském turné neobjevil basák Daniel Nojd a nahradil ho Michael Håkansson, který v kapele zůstal až do roku 2006.

Tom Englund považuje „Solitude Dominance Tragedy“ za své nejoblíbenější album a to především proto, že je podle něj první skutečnou a ucelenou deskou, kterou nahráli. Kapela už měla formuli, věděli přesně, co chtějí ve studiu dělat a čeho chtějí dosáhnout. A je pravdou, že posun od debutu je výrazný, ačkoli jsou zároveň rozvíjeny všechny prvky, kterými se Evergrey vymezili už na prvním albu. A ono vymezení je celkově o to výraznější, že kapela byla součástí obrovsky silné gothenburské scény. Evergrey se ale vzepřeli v té době tak populárnímu trendu podobně znějících kapel a přišli s něčím úplně odlišným. Tom říká, že to rozhodně nebyla vědomá volba nebo nějaký kalkul, spíše naprosto přirozený výsledek toho, že neměli deathového vokalistu a ačkoli i on si bral inspiraci z extrémnějších žánrů, zároveň byl vždy fanouškem kapel jako Europe nebo Def Leppard. A Evergrey měli být vždy především o různorodosti vlivů a svobodě v komponování.

Nejslyšitelnější posun je rozhodně v Tomově vokálu. Je poznat, že na něm od prvního alba zapracoval a byl si jako zpěvák jistější. Je to právě Tomův hlas, co velké množství fanoušků tolik oceňuje. A to ne pro jeho techniku nebo rozsah (ostatně, o tom se ani tak moc mluvit nedá), ale především pro jedinečný styl a uvěřitelnost, s jakou podává své emocionální texty. Všechnu tu bolest a utrpení mu prostě věříte a to dělá z poslechu Evergrey skutečný depresivní zážitek. Tom o svém stylu říká, že texty vypráví skutečný příběh, kterému on sám věří. A že přece není těžké přesvědčit lidi, aby věřili něčemu, co je pravda. To, že se z něj postupem času stal zpěvák, považuje za největší úspěch své kariéry. Ještě během tohoto alba spíš říkal lidem, že hraje na kytaru... no a taky trochu zpívá. Nejdéle na následujícím „In Search of Truth“ to ale začal cítit obráceně. Ironií pak je, že se podle vlastních slov o hlas nikdy nestaral a jeho warm up před koncerty vypadá tak, že si dá pivo a zapálí si cigaretu.

Jednoznačný posun je znát i v produkci alba. Tím se sice vytratila syrovost z první nahrávky, ale v celkovém kontextu tenhle čistý zvuk sluší kapele mnohem víc. Myslím, že není potřeba zmiňovat, že stejně jako všechny ostatní položky v diskografii není ani tohle album na první poslech. Je potřeba dát čas tomu, aby člověk vstřebal všechny nálady a hudební vlivy, kterých je tu mnohem víc, než na předchůdci. Je to právě druhé album, které jasně a napevno definovalo tvář Evergrey – temně progressivní hudba s příměsí power metalu, gothickými prvky a vlivy z klasické hudby. Díky tomu je nám zde opět předložena široká paleta skladeb, z nichž některé obsahují hned několik stylů a nálad naráz a nepotřebují k tomu ani přehnaně dlouhou stopáž. Zároveň to ale všechno mnohem lépe drží pohromadě, což jen potvrzuje Tomova slova o tom, že tentokrát už kapela přesně věděla, co dělá.

Album začíná relativně přímočarou a tvrdou „Solitude Within“, ale je to druhá skladba v pořadí „Nosferatu“, která se i po tolika letech pořád řadí k tomu nejlepšímu, co kdy kapela nahrála. A to především díky dramatickému refrénu, úžasným klávesovým partům a mrazivým sborům, které trochu ironicky nahrál Mercury Choir – švédský katolický sbor. Album je znovu velmi silné jako celek (jediná skladba, která mě baví o něco míň je „Damnation“), ale zároveň má vedle už jmenovaných hned několik vrcholů, které je potřeba zmínit. „The Shocking Truth“, která se textově znovu vrací k tematu únosů mimozemšťany, má díky klávesám, pomalému tempu a mluveným částem naprosto dechberoucí atmosféru a Tom ji s odstupem považuje za svoji vůbec neoblíbenější skladbu. Podobnou atmosféru vlastně nabízí i „She Speaks to the Dead“. Kdybych ale čistě subjektivně měla vybrat dva úplné favority, prvním z nich by určitě byla „Words Mean Nothing“, která nastavila hodně vysokou laťku všem následujícím baladám. Je to moment alba, kde je to zoufalství a deprese nejkoncentrovanější a díky skoro něžnému hudebnímu podkladu naplno vyniká Tomův hlasový výraz a skvělý text. Navíc kapela ve skladbě použila skutečnou harfu a housle. Mým druhým oblíbencem je pak závěrečná „The Corey Curse“, v rámci diskografie vlastně docela zapomenutá a opomíjená skladba. Dle mého ale dost neprávem, především pro tu úžasnou napjatou atmosféru, kterou se jí daří vystavět.

Evergrey druhým albem dokázali, že se s nimi rozhodně bude muset na scéně počítat a následující evropské turné pak jejich pozici jenom potvrdilo. Není náhodou, že následující „In Search of Truth“ už vyšlo u InsideOut a konečně přineslo kapele velká prodejní čísla a zároveň začalo jejich hudebně nejúspěšnější období. „Solitude Dominance Tragedy“ bylo poslední deskou pro kytaristu Dana Bronella a basáka Daniela Nojda, což nás posouvá o krok blíže k tomu, co považuji za klasickou a nesilnější sestavu kapely. Následovalo dvouleté čekání, během kterého kapela nabrala nové členy a připravila své první koncepční album...

„Can you feel the cold
The chill around your neck
Dare I touch your skin
And wake you up again
In the light of the moon
I begin to sow the seeds
My seduction
My dominance
Your tragedy“


Ray             


www.evergrey.net

Seznam skladeb:
1. Solitude Within
2. Nosferatu
3. The Shocking Truth
4. A Scattered Me
5. She Speaks to the Dead
6. When Darkness Falls
7. Words Mean Nothing
8. Damnation
9. The Corey Curse

Sestava:
Tom Englund – zpěv, kytary
Dan Bronell – kytary
Daniel Nojd – basa
Patrick Carlsson – bicí

Rok vydání: 1999
Čas: 43:26
Vydavatelství: Hall of Sermon
Země: Švédsko

Diskografie:
1998 – The Dark Discovery
1999 – Solitude Dominance Tragedy
2001 – In Search of Truth
2003 – Recreation Day
2004 – The Inner Circle
2006 – Monday Morning Apocalypse
2008 – Torn
2011 – Glorious Collision
2014 – Hymns for the Broken
2016 – The Storm Within


Související články


Vydáno: 20.04.2017
Přečteno: 844x




počet příspěvků: 6

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Výborná doska,...21. 04. 2017 12:50 Demonick
to Savapip: tak...20. 04. 2017 15:44 Fenris 13
to Fenris 13: už...20. 04. 2017 15:28 Savapip
Když už se to tu...20. 04. 2017 15:19 Fenris 13
10/10Nejlepší deska z...20. 04. 2017 14:44 Crust


 
Metalforever.info © 2006 - 2017     RSS - články

stránka byla načtena za 0.14314 sekund.