14.08.2018
STRYPER
Z této kapely je trojice. Kytarista Oz Fox byl totiž po ..více

14.08.2018
XYZ
Po nečekaném vyhazovu od Great White se chce zpěvák ..více

14.08.2018
HARDLINE
Zpěvák Johnny Gioeli, který kromě domovské kapely v ..více

14.08.2018
HANGMAN`S CHAIR
Francouzská čtveřice zaměřená na doom a stoner metal, ..více

14.08.2018
DOWNPOUR
Kapela složená ze členů metalcorových formací Shadows ..více

13.08.2018
VENOM INC.
Odnož britské legendy, kterou tvoří zpěvák a basista ..více






MANTICORA – To Kill to Live to Kill
deska! Jsem rád že po výborném Safe přišli s ..

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon
Práve balady jsou na této desce hodně povedené ..

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon
Já tu desku mám naposlouchanou velice dobře.... ..

POWERWOLF - The Sacrament Of Sin
Slušná deska, rozhodně lepší než její před ..

DERDIAN - DNA
Album výborné, plné jak melodií, tak i rychlos ..

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon
Bullshit! Skus to este lepsie napocuvat. BOTM je f ..

Odpočívat…, teď!
Díky! ☺️ ..

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon
Bark At The Moon je typickým příkladem tzv. des ..

Odpočívat…, teď!
Doufám, že načerpáte potřebné síly a budete ..

Chris CAFFERY - Jester`s Court
když já si myslím, že přesně takhle to u Caf ..




Za poslední měsíc:
THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Sometimes The World Ain`t Enough
1053x

Ozzy OSBOURNE - Blizzard Of Ozz
1004x

DERDIAN - DNA
939x

DIONYSUS - Sign Of Truth
924x

WALDA GANG - Je tu léto
846x

Ozzy OSBOURNE - Bark At The Moon
821x



26.08.2018
THE BROADCAST (USA), ŠPINAVÍ LÚZŘI..
Praha, Klub Vagon, začátek od:21:00, vstupné: 299,-

31.08.2018
S.D.I.(Germany) , MAGOTH(Germany) , PANYCHIDA, SORATH, 1000 BOMBS, INNERSPHERE...
Plzeň-Kalikovský mlýn, začátek od:17:00, vstupné:

16.09.2018
THE POODLES (SWE) & 2 special guests..
PRAHA - Nová Chmelnice, začátek od:20:00, vstupné: 450,-



článků celkem: 6467
recenzí: 5255
reportů: 529
rozhovorů: 355













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


CHILDREN OF BODOM - Follow The Reaper

Studená modř byla vybrána jako barva pro třetí studiovku bodomských sígrů. Hudebně se ale nic moc nezmněnilo, poslech nových skladeb, zejména při živém vystoupení, znamenal a pořád znamená spolehlivý prostředek k rychlému zahřátí. Ani v roce 2000, kdy vyšla deska „Follow The Reaper“, Laihova sebranka nespouštěla nohu z plynu, naopak pořád vše dravým způsobem hnala do plné kompoziční a instrumentální krasojízdy. A protože bylo k dispozici více peněz (vedle domovského labelu Spinefarm se o kapelu starala také firma Nuclear Blast), mohli si pánové dovolit lepší, konkrétně známé Tägtgrenovo studio Abyss a mix s masteringem svěřit osvědčené dvojici Mikko Karmila, resp. Mika Jussila.

A tato spolupráce muzice Finů jenom prospěla. Studioví technici totiž chytře vychytali její esenciální pointu, která oproti předešlým dvěma studiovkám nastavila o něco umírněnější tvář. Což na jednu stranu nebyla úplně pozitivní skutečnost, ona dřívější živelnost v sobě ukrývala jedinečnou uměleckou integritu, jejíž nezkrotnost byla právě tím, co okamžitě odzbrojilo a navždy strhlo většinu fanoušků (zejména) desky „Hatebreeder“. Pořád nicméně nešlo o nějaký dramatický rozkol, nová řadovka sice měla z prozatímní trojice alb nejhevíkovější charakter, zlehka se osekaly divoké hudební struktury a mírně se zkrotila vroucí mladistvá energie, punc výjimečnosti ovšem zůstal do značné míry zachován, hlavně proto, že Aleximu šlo skládání pořád náramně od ruky a jeho kompozice byla prostě radost poslouchat i v roce 2000, potažmo o pár měsíců později, kdy album vydal celosvětově Nuclear Blast.

O kvalitě obou verzí desky se vedou spory, druhá varianta, kterou slyšela většina lidí, prý nese lehce odlišný a lepší sound. Je to možné, tato kvalitativní diference je ostatně příznačná pro každou z raných nahrávek kapely, důslednější zvukové ošetření většinou doznaly až pozdější re-edice, na které byly zároveň přidávány bonusy ve formě různých coversongů. Základní verze alba „Follow The Reaper“ nicméně obsahuje devět skladeb, zahraných v totožné sestavě a dokonce také (vyjma jedné vteřiny) ve stejné stopáži, jakou měl „Hatebreeder“. A najdou se i další styčné body, kupříkladu úvodní trojice písní v sobě ukrývá postupně vzrůstající gradaci, jež vrcholí položkou „Children Of Decadence“ s postupným zrychlováním či progově a thrashově laděnými kytarovými záseky, které jenom přilévají benzín do příjemně rozohněné písňové dynamiky. Samozřejmostí jsou všudypřítomné kytarové výkruty, jimiž Laiho (vedle textů) v podstatě „vypráví“ další velkolepé příběhy, zcela na roveň mu pak stojí klávesová hra páně Warmanena (v té době čerstvě vyškoleného na helsinské pop-jazzové konzervatoři), jenž poprvé využívá zvukový efekt typický pro progresivní spolky a výsledkem je nádherně barvitá instrumentální mozaika.

Čtvrtá skladba „Everytime I Die“ představuje – podobně jako na předešlé fošně shodně umístěný kus „Bed Of Razors“ – jisté zklidnění, ať už ve formě pomalejších, avšak okamžitě vtahujících pochodových rytmů s osudově vyznívajícím klávesovým podkresem nebo celkově umírněnějších kytarových vyhrávek. A stejně jako minule lze o tomto songu napsat, že chystá vhodný prostor pro vrcholný okamžik díla, který – alespoň pro mě – vždy znamenal štych „Mask Of Sanity“. Dynamický taneček černobílých klapek předá štafetu svižné rytmice, jež ve slokách vygraduje do výtečné dvoukopákové jízdy. Poté drtivé thrashmetalové detonace vyčistí prostor, na který je rozprostřeno plátno s figurkami spravedlivě rozdanými na klávesovou a kytarovou stranu. Výsledkem úžasně naspídovaného souboje ve stylu nejlepších momentů Stratovarius pak nemůže být nic jiného, nežli pat. Tato skladba je remakem songu „Talking Of The Trees“ z dema „Shining“ (ještě pod hlavičkou Inearthed), jde však o klasický „nebe-dudový“ případ, kvalita nové verze je s tou „původní“ zcela neslučitelná.

„Taste Of My Scythe“ uvádí řev z filmu „The Exorcist III“ (samply z něj byly slyšet už v předchozí části desky) a zase jde o výtečnou palbu s rychlou akcelerací, navazující věc „Hate Me!“ nicméně přijde s dramatickou atmosférou s hororovými smyčci, u kterých přímo vidíme hrůzné výjevy, jež se udály v šedesátých letech u jezera Bodom. V uhrančivě šlapavé slokové části k tomu Alexi přidá své adekvátně nasrané slovo, v sólu dojde k dalšímu nečekanému zvratu, když klávesy na delší dobu ustoupí kytarám, vše dohromady pak tvoří dlouhodobou koncertní tutovku (z tohoto alba se nejčastěji prezentovaly také kusy „Follow The Reaper“ a „Everytime I Die“), stejně jako vítězný singl domácí hitparády (opět je možné najít spojitost s písní „Downfall“).

V závěrečné dvojici „Northern Comfort“ a „Kissing The Shadows“ (kterýžto song je prý záležitostí studiové improvizace) je už nicméně možné pocítit známky jisté kompoziční repetice, přece jenom uhlazenější hudební tvar zároveň znamenal o něco méně atraktivní autorské rozkročení, situaci ovšem v obou písních zachrání a zase vysoko nad průměr vytáhne parádní sólové hra. Pokud se bonusů týká, moje originální CD verze obsahovala coversong „Hellion“ od W.A.S.P., jenž řadím mezi nejelpší předělávku kapely vůbec. Laiho tím kromě jiného opět dokázal jemnocit pro výběr původních verzí skladeb, což dokládají také další bonusy nových vydání „Reapera“, jako „Don´t Stop At The Top“ (Scorpions), „Shot In The Dark“ (Ozzy Osbourne) a „Aces High“ (Iron Maiden).

Třetí album Children Of Bodom znamenalo vyvrcholení osobité a do té doby neslýchané hudební cesty, která dodnes patří mezi nejúspěšnější a mezi fanoušky nejoblíbenější období kapely. Finové pilně objížděli vyprodané koncertní štace, umisťovali se na vysokých místech prodejních hitparád, přičemž rapidně vzrůstala obliba frontmana Alexiho Laiha (někomu dokonce ani příliš nevadil zásah jeho flusanců, které na koncertech rozdával jako největší metalový plivník). Nicméně jak se brzy ukázalo, šlo o umělecký zenit, na který se kapele nepodařilo navázat a po němž to začalo jít s kvalitou jednotlivých alb pomalu, ale jistě z kopce.

Pagan             


www.cobhc.com

YouTube ukázka - Everytime I Die

Seznam skladeb:
1. Follow the Reaper
2. Bodom After Midnight
3. Children of Decadence
4. Everytime I Die
5. Mask of Sanity
6. Taste of My Scythe
7. Hate Me!
8. Northern Comfort
9. Kissing the Shadows

Sestava:
Alexi Laiho - zpěv, kytara
Alexander Kuoppala - kytara
Henkka T. Blacksmith - baskytara
Janne Warman - klávesy
Jaska Raatikainen - bicí

Rok vydání: 2000
Čas: 38:11
Produkce: Peter Tägtgren
Mix: Mikko Karmila
Mastering: Mika Jussila
Label: Spinefarm Records
Země: Finsko
Žánr: COB metal

Diskografie:
1997 - Something Wild
1999 - Hatebreeder
2000 - Follow the Reaper
2003 - Hate Crew Deathroll
2005 - Are You Dead Yet?
2008 - Blooddrunk
2011 - Relentless Reckless Forever
2013 - Halo of Blood
2015 - I Worship Chaos

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 25.01.2018
Přečteno: 1197x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Tak tak, prvá...25. 01. 2018 13:06 Demonick
Tohle album mam o...25. 01. 2018 9:21 Rainmaker
Pre mňa stále...25. 01. 2018 6:29 Sanntrik


 
Metalforever.info © 2006 - 2018     RSS - články

stránka byla načtena za 0.19249 sekund.