Rob Wylde se v domovských Tigertailz, kde od roku 2015 zastává post frontmana, musí asi docela nudit. Navíc hudba ztřeštěných welšských hairmetalistů asi nebude pro tohoto muzikanta tím pravým ořechovým. Soudě podle projektů, které rozjel v poslední době, jeho srdce bije pro trochu jiný styl, než je uječený, trochu pubertální hair metal. Loni totiž pustil do světa hodně dobré album své nové kapely Midnite City, které se pohybovalo spíše na vlnách AOR. Teď přichází s dalším projektem, kterým je Nitrate. Mustr je v podstatě stejný jako u Midnite City. Hairmetalové vlivy, které by se od Wyldea (vzhledem k jeho členství v Tigertailz) daly čekat, jsou potlačeny na minimum a opět se jede v kolejích Adult Oriented Rock, kam sem tam zasáhnou klasicky hardrockové vlivy.
Narozdíl od Midnite City a Tigertailz se tentokrát Wylde neujal role frontmana, tu přenechal kultovnímu Jossovi Mennenovi, což není pro fanoušky AOR vůbec neznámé jméno, hlavně díky deskám, které vydával v posledních dvaceti letech pod svým příjmením. Wylde sám se ujal role hlavního kytaristy a producenta. Právě na tomto albu je tak vidět, že Wylde v posledních letech umělecky hodně vyrostl. To, co poslední deska Tigertailz „Blast“ jen naznačila, potvrdil debut Midnite City a na novince „Real World“ od Nitrate se ukazuje, že z Wyldea se stala už osobnost, které nechybí jak slušná instrumentální zručnost, tak především jasně hitový potenciál a schopnost napsat dobrou skladbu.
Těch je na „Real World“ požehnaně. Dalo by se říct, že od úvodní „Waiting On You“ až po závěrečnou „I`ll Be There“ je album plné hitů, které sice sem tam zavadí o nějaké to stylové klišé, ale jinak mají velký potenciál k tomu, abyste si je zapamatovali a do desky každým dalším poslechem pronikali čím dál více. Ona si to skutečně zaslouží, protože postupně začne odhalovat další výborné momenty, až si nakonec řeknete, že i taková „Crank Up The Weekend“, která se zpočátku zdála být zbytečně křečovitá v přehnaném kytarovém riffu, je opravdu dobrá skladba s další zapamatovatelnou melodií.
Je skutečně docela těžké vybrat místo, které by se na „Real World“ dalo označit za nejsilnější nebo naopak nejslabší. Možná na body nejvíce vyhrává naleštěná „Attraction“, skladba spíše v pomalejším tempu, která odhaluje až defleppardovské pnutí z bájných dob „Hysteria“. Absolutorium si pak zaslouží už zmíněný otvírák „Waiting On You“, střednětempá „Only You“ nebo další jasná stadionovka „Crazy On You“. Tím však nelze říct, že by tyhle skladby čněly nad zbytkem výrazně, protože, jak už bylo zmíněno, „Real World“ je deska až vzácně vyrovnaná.
V ranku AOR v poslední době vychází skutečně velké množství desek, které ovšem povětšinou nabízí tuctový, leckdy až unavený materiál. To však rozhodně není případ Nitrate. Tahle kapela totiž jen nerecykluje staré postupy z minula, ale nabízí žhavý, hitový materiál, který by mohl klidně kandidovat na jedno z překvapení na scéně v letošní roce. Titul nejlepší AOR desky letošního roku jim sice se svou novinkou „Sometimes The World Ain`t Enough“ vyfoukli skvělí The Night Flight Orchestra, ale je dost dobře možné, že se Nitrate zařadí v konečné letošní blanci hned za ně...
|
