IMPALERS - From Ashes To Iron
Ani vydání nové nahrávky dánských Impalers neporušilo pravidelný dvouletý cyklus, který odděluje jednotlivé studiové příspěvky. Tentokrát ovšem nejde o plnohodnotné album, ale pětiskladbové EP, jež bylo opatřeno titulem „From Ashes To Iron“, potažmo odlehčeně stylizovaným obalem. Obsah desky má ale k vtipnosti daleko, čtveřice hudebníků se naopak v textech zabývá ožehavými civilizačními tématy, čemuž odpovídá i serióznost samotné hudby. U té bylo otázkou, do jaké míry pánové prohloubí vztahy s moderním metalem a nakolik zůstanou věrní původnímu blackened thrashi. A výsledná bilance není z mého pohledu pozitivní. První dva vály totiž pokračují ve zmíněné fúzi, přičemž platí stav známý z minulých fošen, tedy že v dané poloze Dánové nijak nevynikají. Při nástupu melodických zpěvů skladbě pokaždé padá řetěz, naopak při najetí do klasických thrashových (či zkrátka staromilsky laděných) vzorců mají tolik energie, že by mohli svištět i do kopce. O mnoho lépe si nevede ani v pořadí třetí kousek „Altered Carbon“, kde sice flirtování s modernou víceméně mizí, autoři si ale zase moc zahrávají se zlověstnou atmosférou, až se v ní ztratí (opět s výjimkou dravě šlapavých úseků). A tak bývalou formu kapely připomene až rychlopalebný nátisk „Razorneck“, jenž znamená starý dobrý blackened thrash, bez zbytečných komplikací a cavyků. Vrcholem ípíčka se pak stává cover „Power Thrashing Death“ od Whiplash, který Dánové zpracovali s prvotřídním nasazením a této staré žánrové perle dodali (krom lepšího zvuku) novou vrstvu thrash-appealu, včetně ďábelsky svůdného tahu nebo neodolatelně vykrouceného melodického sóla! Jenom škoda, že tato předělávka netrůní na adekvátně kvalitní nahrávce. EP „From Ashes To Iron“ do jisté míry pokračuje v kvalitativním sestupu kapely, což není úplně dobré znamení.
5/10
YouTube ukázka - celé EP
CRITICAL DEFIANCE - Misconception
Do aktuální thrashové mlýnice letos vstoupilo chilské těleso Critical Defiance s debutem „Misconception“. Ten sice úplně neodzbrojí, pozornost si ovšem zaslouží, a to z několika důvodů. Čtveřice hudebníků dokáže nabídnout dostatečně (ve školní terminologii spíše chvalitebně) energické tóny, které čechrají tempové zvraty i dráždivě svůdné pasáže. Největší předností se ale staly sólové kreace, jimiž kytaristé špikují masité osmdesátkové riffy a dodávají tak skladbám tučný přívlastek. Ještě sympatičtěji působí melodický náklon šestistrunných výletů, které nejednou plynule přejdou na heavymetalovou úroveň, aniž bychom pociťovali jakékoli známky nepatřičnosti. Dokonce nastanou případy, kdy chytlavé sólo „zachrání“ celou skladbu, která by jinak dojela na překotné spojení instrumentace a vokálů. Podíváme-li se na hudbu Chilanů z druhé strany, právě v tomto ohledu totiž nalezneme jednu ze dvou největších slabin. Zpěvák Felipe Alvarado do svého projevu sice dává vše, frázování je ale někdy zbytečně uřícené, stejně jako rytmika, která jej doprovází. Situace se ale dá přežít, jelikož přednost mají instrumentální hrátky, jež zabírají podstatnou část velkoryse koncipovaných písní (v případě kusu „Onset“, který lze zároveň označit za nejzdařilejší moment díla, se dostáváme za hranici sedmi minut). O to více zamrzí druhá výraznější slabina, jíž je nikoli vyloženě špatný, ale přece jenom znatelně nedotažený sound. Jako úvodní vstup mezi thrashovou slotu lze však debut Chilanů hodnotit v podstatě kladně.
6/10
YouTube ukázka - What About You
DREGSPITTERS - The River Won´t Stop
Dobrého crossover-thrashe nebude nikdy dost. Právě tento styl prezentují Španělé Dregspitters na debutovém EP „The River Won´t Stop“. Celkový tón se sice více naklání k old-school thrash metalu, o hardcore punkové přesahy ale není nouze, nechybí ani další typické crossoverové aspekty, jako jsou čtivé názvy songů nebo jejich krátká stopáž. První štych „Sick Maniac“ startuje ševelení činelů, jež zve k útoku regimenty svižných riffů, které diktátorským způsobem řídí uštěpačný hlas zpěváka s pěkným jménem Breogán. Energie je dobře hmatatelná a hudebníci si nás rychle nakloní na svoji stranu. Po úvodním, časově nejvelkorysejším songu, přijde řada na čtveřici krátkých vypalovaček s crossoverovou dynamikou, včetně technicky zdatných pasáží nebo nezbytných doprovodných vokálů (blast beaty v kusu „By Machete“ si však pánové mohli nechat od cesty). Závěr obstará kvedlačka „Backlash“, ve které se projeví inspirace Amíky Iron Reagan (viz seskupení slokových frází), celkově pak daná skladba platí za nejzdařilejší počinek nahrávky. Její výhodou je kratičká stopáž, která vybízí k opětovnému spouštění, na druhou stranu je patrné, že v případě regulérní řadovky by mohlo hrozit postupné roztříštění thrashové koncentrace. Ale kdo ví, třeba nás tato španělská formace dokáže příjemně překvapit, nakročeno k tomu má velmi dobře.
6,5/10
YouTube ukázka - celé EP
|
