Doba, kdy Black Veil Brides byli považováni za naději rock n`rollu a kdy se jim s deskami „Set The World On Fire“ a hlavně „Wretched And Divine: The Story Of The Wild Ones“ povedl průlom nejen v domovských Spojených státech, ale i ve zbytku světa, je už pravděpodobně tatam. Pokus o vlastní metallicovskou „Černou desku“ s bezejmenným albem nevyšel a poslední album „Vale“ už sbíralo drobečky po dřívější hostině. Zpěvák Andy Biersack možná i proto před třemi lety vykročil na sólovou dráhu s nahrávkou „The Shadow Side“. Nutno podotknout, že docela neštastně. Odstřihl se totiž od zvuku své domovské kapely a naskočil na vlnu synthpopu, do kterého implantoval nezbytné vlivy alternativního rocku.
Biersackův debut (pod pseudonymem Andy Black) se nepovedl. Přestože si v hitparádách vedl slušně, řada příznivců Black Veil Brides si musela ťukat na čelo. Nahrávka působila bezzubě, zbytečně moc učasaně a Biersack se na ní stylizoval do role hodného hošíka, který byl v kontrastu s pózou, jenž zaujímal v Black Veil Brides. Navíc neměl v zásobě ani dobré skladby, které by situaci přece jen trochu zachránily. Spoluhráči z domovské kapely vyčítali Biersackovi nejen pochybnou úroveň desky, ale i její stylové směřování, které nevrhalo dobrý stín právě ani na Black Veil Brides.
I přesto je aktuálně na světě Biersackova dvojka „The Ghost Of Ohio“ a situace je tentokrát skoro stejně složitá a nepřehledná jako před třemi roky. Ne, Biersack není natolik talentovaným muzikantem ani charismatickým zpěvákem, aby utáhl jak domovskou kapelu, tak sólovou tvorbu, přestože je nutné přiznat, že „The Ghost Of Ohio“ na tom není zdaleka tak špatně jako „The Shadow Side“. Samozřejmě se opět jedná v podstatě o popovou nebo poprockovou nahrávku, ale přece jen se tentokrát Biersackovi podařilo dát dohromady trochu lepší nápady než v roce 2016. Starého fanouška Black Veil Brides sice budou možná až k nepříčetnosti opět vytáčet nepokrytě popové skladby typu „Feast Or Famine“, „Fire In My Mind“ či „Heaven“, kde by zmiňovanou budoucnost rock n`rollu hledal snad jen blázen. Ovšem i ten největší škarohlíd bude muset uznat, že až tak špatně po celou desku není.
Tahounem desky je dvojice skladeb „The Promise“ a „The Wind & Spark“, která je načichlé AOR a má skutečně dobré melodie a zdařilý refrén. Zde se Biersack nachází v dobrém tvůrčím rozpoložení a dokazuje, že ne všechno, co na sólové dráze vyprodukuje, stojí za starou bačkoru. Mezi ty lepší skladby lze pak počítat i pilotní singl „Westwood Road“, který sice neoplývá bůhvíjakou invencí, ale na poslech působí vcelku příjemně. Nakonec se povedla i „The Martyr“, procházející sladkobolnou slokou, ovšem silný refrén dokáže celou situaci s přehledem zachránit.
Ani „The Ghost Of Ohio“ však není opravdu dobrou deskou. I z ní je totiž cítit kalkul, který ve spojení se současnou zpěvákovou image může působit až odpudivě. Jisté zlepšení od dob debutu je na tomto albu přece jen slyšet, ovšem nic na vyskakování to stále ještě není. Jenže ten kvalitativní rozdíl mezi Biersackovou sólovou tvorbou a Black Veil Brides se začíná pomalu stírat. Možná za pár let bude i tohoto umělce čekat důležité rozhodnutí...
|
