Návraty po dlouhých letech mohou dopadnout všelijak. Z větší části se jedná o ždímání dávné slávy do poslední mrtě, kdy se umělec na scéně potácí do úplného ztrapnění (taktně nebudeme jmenovat…), ale někdy může dojít i ke slušnému překvapení. A k tomu se zjevně schyluje právě teď. Sólové album, první po čtyřiadvaceti letech, totiž oznámil jistý Antti Hulkko, rodák z Laponska, nejsevernější části Finska, který před drahnými čtyřiceti lety udělal díru do světa jako vrchní skladatel, duše a kytarista Andy McCoy z Hanoi Rocks. Jejich vliv na scénu je nedozírný, protože z nich čerpali nejen další finské kapely, snažící se prorazit v osmdesátých letech, garážové party z celé Evropy, skandinávská punková scéna, ale především celá ta zlatem potažená hairmetalová vlna z Los Angeles. Zeptejte se kohokoliv z Guns N`Roses, Mötley Crüe či Poison na Hanoi Rocks nebo na samotného McCoye a všichni jen uznale pokývají hlavou.

McCoy léta mlčel, pral se se svou heroinovou závislostí, která jej skoro stála zdraví a nakonec položil i comeback Hanoi Rocks z minulé desetiletky. Ovšem je tu rok 2019 a všechno je jinak. Tenhle originální kytarista se vrací na scénu a právě vypouští singl „Seven Seas“, skladbu extrémně silnou, která odhaluje jeho umělecký potenciál, jeho nenapodobitelnou hru a styl psaní, a která je předzvěstí novinky „21st Century Rocks“. Jaká bude, na to si ještě chvilku musíme počkat, ale jisté je, že po takové době a s takovou aurou, která se nad McCoyem (legendou z největších, s dnešní image napůl kytarového boha, napůl bezdomovce) vznáší, to bude zajisté velká událost. Že by konečně návrat, který bude vrchovatě smysluplný?

Pepsi Stone, 28. 8. 2019