Comeback kultovní party sedmdesátých let Angel je velkým překvapením. I když se kapela v minulé desetiletce o návrat pokoušela, nebyl u toho kytarista a zásadní člen Punky Meadows a nepodařilo se natočit žádnou desku. Od loňska je ale situace úplně jiná. Meadows se po sedmatřiceti letech do kapely vrátil, aby doplnil dalšího původního člena, zpěváka Franka DiMina a takřka okamžitě se začalo mluvit o novém materiálu. To je krok velmi odvážný, když si vezmeme, že poslední nahrávku "Sinful" Angel vydali v roce 1979 a v době doznívající punkové horečky a nastupující heavymetalové vlny za ní dostali docela na frak. Proč se tedy vracet k něčemu, co dopadlo docela neslavně?
"Sinful" nebyla vůbec špatná deska. Že dopadla z komerčního hlediska dost bídně spíše mohla doba než předkládaný materiál. Angel ale měli v předchozích letech reputaci jako hrom, protože jejich bezejmenný debut z roku 1975 byl naprostou bombou, peckou mezi oči všem, kteří tvrdili, že hard rock v Americe zmírá na úbytě. DiMino, Meadows a klávesista Gregg Giuffria (pozdější člen House Of Lords) jako hlavní skladatelé prezentovali svůj talent prostřednictvím naprosto úchvatných kompozic, kterým sice mohla být vyčítána přílišná načančanost, ovšem výsledek byl ohromující. Angel z něho žili ještě několik pár let a přiživili jej dalšími velmi dobrými alby "Helluva Band" a "On Earth As It Is In Heaven" a trochu slabší "White Hot". Jenže přišel přelom desetiletí, rok 1981, a bylo po všem.
Do osmdesátých let by se Angel stejně asi nehodili. Jejich image založená na bílém oblečení by se ztratila v záplavě černé kůže a natupírovaných vlasů a jejich hudba najednou působila, že zestárla o sto let. Kapela se sice sem tam objevila na koncertních pódiích, ale většinou se jednalo jen o chabé náznaky, jelikož u toho vždy chyběl Meadows a nikdy se nezačalo mluvit o regulérním comebacku. Ale teď je tady novinka "Risen" a s ní jsou Angel definitivně zpět. Přežili tak všechny trendy, všechny rozmary fanoušků a na stará kolena, kdy už jim může být všechno jedno, ještě z pozice mentorů stylu mohou ukázat, jak se to tenkrát hrálo.
"Risen" je proto parádní deska. Je sice pevně ukotvená ve stylu kapely, ze kterého je stále cítit konec sedmdesátých let (samozřejmě s použitím moderních technologií), ale ten nezaměnitelný rukopis Meadowse a DiMina, ta noblesa, kterou Angel vždy oplývali, a ty skvělé melodie, ty jsou najednou zpět. Dostavuje se pocit deja-vu, dostavuje se ale také euforie nad výtečným materiálem. Ten kapela sice roztáhla do sedmnácti položek, když si na závěr vypomohla dávným hitem "Tower", ale i tak tento počet skladeb svědčí o tvůrčím přetlaku a radosti ze znovunalezené společné řeči. Z drtivé většiny se totiž nejedná o hudební výplň, ale o skladby, které mají velkou sílu, a o melodie, které by Angel mohla závidět leckterá slavnější kapela.
Startuje se ve velkém stylu. "Under The Gun" je hit s velkým H a kapela začíná rozehrávat svou hru, ve které jako kdyby chtěla (snad možná naposledy v životě) ukázat, v čem tkvěla její síla. Nepolevuje se ani v dalších položkách, protože "Shot Of Your Love", "I.O.U." nebo "1975" jsou natolik silné kompozice, že posluchače nenechají vydechnout a drží jej celou dobu v napětí. Možná trochu slabší místo si Angel vybírají v "(Punky`s Coach Blues) Locked, Cocked And Ready To Rock" a v "Desire", kde to začne v topornějším refrénu trochu skřípat, ale ladnost se vrátí hned s "Turn Around" a tvrdší (na jejich poměry) "Our Revolution", kterou opět zdobí výtečný zpěvný refrén. Právě na ně Angel sázejí nejvíc, ovšem jejich zkušenosti a um jim zabrání v tom, aby sklouzli k podbízivosti nebo nepůvodnosti. I když stopáž nahrávky se může zdát pekelně dlouhá (přes sedmdesát minut!), dá se říct, že pořád je co poslouchat, protože když ke konci alba nasadí Angel skvělé, uvolněné "Tell Me Why" a "Stand Up", ani vám nedojde, že deska už hraje skoro hodinu.
Tento návrat se proto povedl. Nečekalo se, že vůbec kdy přijde a když bylo oznámeno obnovení spojení DiMina s Meadowsem, nečekala se zase tak silná deska. V rámci AOR říznutého trochou glamu a progresivním rockem se letos pravděpodobně ještě neobjevila silnější deska. Opět se tak prokázalo, že kdo uměl jednou, umí i teď...
|
