Skončil rok poznamenaný koronavirovou pandemií. Rok, v němž hudební průmysl utrpěl ránu, která se bude pěkně dlouho hojit. Rok, ve kterém jsme byli ochuzeni o potěšení z živých koncertů. Skoro by se chtělo napsat, že zákaz koncertování alespoň poskytl kapelám dostatek času pro tvorbu nového materiálu a výsledkem toho je hromada výborných studiových desek, ale bohužel ani to se ve velké míře nestalo (možná se to teprve projeví v roce 2021). Uplynulý rok nebyl na kvalitní hudbu zdaleka tak štědrý jako rok 2019. Dlouho dopředu avizované nahrávky velkých jmen zklamaly na plné čáře. Tím mám na mysli zejména Nightwish, kteří vydali nejhorší album své dosavadní kariéry. Moc se nevytáhl ani Ozzy Osbourne s "Ordinary man" a němečtí Helloween se dokonce rozhodli svou dlouho slibovanou reunionovou desku v době pandemie nevydat. Snad jediným albem loňského roku, které mě takříkajíc posadilo na zadek, je "Curse of the Crystal Coconut", kolekce chytlavých melodií a pozitivní energie (tolik potřebné v této koronavirové době) z dílny skotských pirátů Alestorm.

Nejlepší alba roku 2020:
1. ALESTORM - Curse of the Crystal Coconut
- Christopher Bowes je nevysychající studnice nápadů. Tolik silně návykových melodií na jedné desce jsem naposledy slyšel na předloňském albu jeho druhé kapely Gloryhammer.

2. ENSIFERUM - Thalassic
- Nováček v sestavě Pekka Montin přinesl do kapely kvalitní čistý vokál (tedy prvek, který téhle finské grupě dlouhodobě chyběl), což ve spojení se silným materiálem vyústilo ve velmi povedenou desku.

3. LONEWOLF - Division Hades
- Pořádně svižný heavy/power metal oldschoolového střihu, ze kterého stříká energie do všech stran.

4. FINNTROLL - Vredesvävd
- Finové šikovně balancují na hraně mezi folkem a blackem. V jejich hudbě ovšem pořád převažuje (pro mě důležitá) folk metalová melodičnost před black metalovým bubákovstvím.

5. MIKE LEPOND´S SILENT ASSASSINS - Whore of Babylon
- Baskytarista Symphony X Mike LePond přišel v rámci svého sólového projektu s téměř dokonalou deskou plnou skvělých nápadů. Má jen jeden drobný šrám na kráse - naprogramované bicí.

6. SEBASTIEN - Integrity
- Přechod z angličtiny na češtinu zafungoval u Rainovy party skvěle. Za mě nejlepší tuzemské album uplynulého roku.

7. TERRA ATLANTICA - Age Of Steam
- Přiznám se, že kapelu jsem zaregistroval až s touto parádní deskou. Pro mě je Terra Atlantica power metalovým objevem roku 2020.

8. OLYMPIC - Kaťata
- Kdyby mi před rokem někdo řekl, že mezi top 10 alb roku 2020 zařadím nahrávku Olympicu, asi bych mu doporučil návštěvu psychiatra. Parta kolem Petra Jandy nikdy nepatřila k mým oblíbencům, ale poprask, který na domácí scéně vyvolala jejich novinka "Kaťata", nebylo možné ignorovat. Pánové na stará kolena vydali překvapivě tvrdou a posluchačsky velmi přitažlivou desku. Třešničkou na dortu jsou chvílemi pořádně ujeté texty (viz titulní song).

9. VISACÍ ZÁMEK - Anarchie a totál chaos
- Jsou kapely, od kterých člověk nechce slyšet žádné experimentování. Ke štěstí mu stačí, když přijdou s deskou, kde je vše na svém místě. A přesně to je případ Visáčů.

10. KURTIZÁNY Z 25. AVENUE - Honzíkova cesta
- Po jedenáctileté studiové odmlce přichází pražská crossoverová stálice s nečekaně pestrobarevnou deskou. To platí pro její přebal i pro její obsah.