Když čtyři američtí mladíci začnou hrát hudbu mládí jejich tatíků, může to zavánět kalkulem na míle daleko. O to více, že v uplynulých letech byla retro móda sedmdesátých let docela v kurzu. Bratři Kiszkové ji však se svou kapelou Greta Van Fleet vzali za nejlepší možný konec, o čemž svědčil i úspěch debutového alba „Anthems Of The Peaceful Army“, které se vyšplhalo na třetí příčku oficiální americké hitparády, což je věc v tomto stylu takřka nevídaná. Obzvlášť, když této mladé kapele byla vyčítána až přílišná inspirace od Led Zeppelin. Singlová „When The Curtain Falls“ s ječícím zpěvákem přesně podle vzoru Roberta Planta byla vodou na mlýn rejpalům, kteří kapelu šmahem zavrhli, aniž by si její debut kdy pustili celý. Nebyla to sice žádná velká bomba (inspirací u Led Zeppelin tam bylo skutečně moc), ale bylo nutné uznat, že se jednalo o instrumentálně i pěvecky skvěle zvládnuté dílo na pomezí blues a hard rocku, přestože s původností byli Greta Van Fleet poněkud na štíru.
Úspěch debutu byl pro tak mladou kapelu (navíc hrající tak starou hudbu) natolik omračující, že se na podobné řeči o plagiátorství mohla úplně v klidu vykašlat a vrhnout se na novou tvorbu, aniž by bylo nutné cokoliv z dosavadního přístupu měnit. „Nová deska bude temnější a bude se zabývat myšlenkami jako je paralelní vesmír, starověké civilizace a Bible,“ popsal ještě před vydáním nové album „The Battle At Garden`s Gate“ zpěvák Joshua Kiszka. To by také nebylo nic nového pod sluncem, protože podobné textové náměty hojně využívala řada kapel ze sedmdesátých let, ovšem v případě Greta Van Fleet by mohlo jít o posun vpřed, vykročení z stínu novodobého klonu Led Zeppelin. To se děje, kapela využívá mnohem méně typických riffů Jimmyho Page a sází spíše na celkovou atmosféru, která ji odvádí dále od světa Led Zeppelin. Tuto britskou legendu pak vlastně nejvíce připomíná jen zpěv, který se stále stylizuje do role novodobého Roberta Planta. Více vlastního výrazu by neškodilo…
„The Battle At Garden`s Gate“ je retro sedmdesátých let jako vyšité, ale Greta Van Fleet rozšiřuje své výrazové prostředky. Pokud bychom použili ten nejpříkřejší názor, řeklo by se, že tahle kapela na své novince nekrade jen od Led Zeppelin, ale svůj akční rádius rozšířila ještě o Fleetwood Mac, The Eagles, Rolling Stones nebo The Who, ale ani tento příměr by nebyl úplně přesný. Greta Van Fleet sice nemá ve své tvorbě mnoho originálních nápadů, ale má dar je zabalit do skutečně zajímavého obalu, pohrává si především s náladou jednotlivých skladeb a kontrasty, které jejich nápady nabízejí. O tom bohatě svědčí úvod alba „Heat Above“ s takřka folkovou strunou, aby pilotní singlovka (určená milovníkům debutového alba) „My Way, Soon“ znovu tak trochu parazitovala na někdejším odkazu Led Zeppelin. To je však poloha., která kupodivu „The Battle At Garden`s Gate“ sluší nejméně. Výraz alba je totiž mnohem pestřejší.
Kapela bez mrknutí oka opouští na mnoha místech svůj původní hardrockový sound a mnohem více využívá folkovějších motivů (znovu ale můžeme mluvit o zeppelinovské inspiraci, konkrétně albem „III“), které rezonují v „Tears Of Rain“ či „Light My Love“, nebo výletů směrem k progresivnímu art rocku, jenž je ke slyšení v daramtičtějších skladbách „The Barbarians“ či „Age Of Machine“, což jí nakonec přiznává trochu kýžené osobitosti. Nejvíce toto snažení kulminuje v epické suitě „Trip The Light Fantastic“, kde jako kdyby se Greta Van Fleet snažili vytvořit vlastní „Kashmir“, přičemž se jim podaří nesklouznout k tupému kopírování Pageových nápadů, hrají mnohem více na sebejistotu a díky tomu tato skladba (můžeme ji jmenovat jako tu nejlepší z celé desky) vyznívá dobře a zajímavě. Přestože docela nekomerčně, což může být v případě kapely, cílící na přední místa hitparád, trochu kámen úrazu.
Novinka Greta Van Fleet má docela dobrou výchozí pozici. Je nahraná tak šikovně, aby neurazila příznivce debutového alba. Jistá kontinuita je zachována, rozhodně se ale nedá mluvit o dvojčeti debutu. Dokáže však přesvědčit i ty, kteří po debutu kapelu štítivě odvrhli jako vyčpělý klony britské legendy. Pokud se na to budete dívat optimistickým pohledem, může být „The Battle At Garden`s Gate“ ambiciózním albem, které Greta Van Fleet přivede k větší osobitosti a dokáže jim získat i nové fanoušky. To se ale ukáže až v dalších letech…
|
