Je otázka, jak ke Kissin` Dynamite přistupujete. Pokud jako mladší fanoušci, nezasaženi osmdesátými lety, může tato německá kapela působit skvělým dojmem. Pokud jako poněkud odrostlejší a tím pádem i náročnější posluchači, asi dáte za pravdu tvrzení, že toho zatím zase tolik nepředvedla. Má na kontě několik hitů, které přesně zapadají do stylové škatulky osmdesátkového hard n`heavy, navíc opatřené současným, energickým zvukem, ale vedle tehdejších hegemonů Bon Jovi, Def Leppard, Kiss, Whitesnake či Van Halen pořád blednou. Nejviditelnější z kapely zůstává blonďatá kštice frontmana Johannese Brauna, avšak jen jako perlička na jinak vcelku nesympatické image. Je to docela ostrý soud, protože hudba, kterou Kissin` Dynamite (zejména v posledních letech) hrají úplně špatná není, ale nekoresponduje s jejich velkohubým prohlášením a pasováním se do jistých mesiášů hard rocku jedenadvacátého století.
„Not The End Of The Road“ je možná nejlepší album kapely. Stačí si jej porovnat s trochu úsměvnými počiny „Steel Of Swabia“ nebo „Addcited To Metal“ a je jasné, že kapela ušla dobrý kus cesty. Bylo třeba udělat drobnou korekturu stylu, zbavit se poněkud svazující německé metalové urputnosti, která Kissin` Dynamite v začátcích nebyla cizí, pohlédnout přes oceán a přidat více popovějších (ve smyslu AOR) vlivů a hned je vše jasnější. Němci tenhle výraz pilují už delší dobu a přestože se desky „Money, Sex & Power“ nebo „Megalomania“ zdály být poněkud mdlými pokusy o hvězdou dráhu, v poslední době se situace zlepšuje. Kissin` Dynamite jsou vypulírovanější, zvukově vytříbenější a hitovější. Rozhodně jim v tom pomohla výborná skladba „Caddilac Maniac“ s partou The Basseballs, specializující se na rock n`rollový revival padesátých let, která vehnala Kissin` Dynamite vítr do plachet. A těží z něj i na „Not The End Of The Road“.
Už těžko byste řekli, že tohle je heavymetalová kapela. Kovový poprašek na nové desce ulpívá, zhusta jej překrývá melodičnost, popmetalový či glamový výraz, který nechá některé skladby rozkvést do krásy. Titulní „Not The End Of The Road“, umístěná na samý úvod desky, rozehrává tuto melodickou hru. V refrénu sice sáhne k hodně podobnému modelu, který už před dlouhými lety použili Stratovarius ve skladbě „Hunting High And Low“, ovšem vadí to jen málo. Lepší skladby se dostanou ke slovu záhy. Zlatý vrchol alba započnou Kissin` Dynamite s „Only The Dead“, v níž kapele velice prospěje vzdušná, melodická sloka, při níž už si ani nevzpomenete, že tahle parta kdysi pěla otravný hit „DNA“. Velice sympatickým dojmem působí prosluněná „Good Life“ s hostujícími zpěvačkami Charlottou Wessels (ex-Delain) a Guernicou Mancini (Thundermother). Ze skladby dýchá uvolněná, navýsost pozitivní atmosféra, což je hlavní deviza, při níž zapomenete i na nepůvodnost melodií (zejména v refrénu).
Další velmi dobrá píseň je podivně nazvaná „Yoko Ono“ (mohla by nést jméno jakékoliv jiné zlatokopky, že…), ve které si kapela v úvodu pohrává s dálnovýchodními motivy a v refrénu nasazuje opět stadionový výraz. Jasným vrcholem zlaté etapy alba je baladicky uvolněná „Coming Home“, s níž by se Kissin` Dynamite mohli podívat i do vyšší ligy, než jakou dosud reprezentovali. Skladba má parametry velkého hitu, který dokáže oslovit řadu žánrových fanoušků. Druhá strana alba je o něco slabší. „All For A Halleluja“ je slušnou vypalovačkou ve stylu popmetalových hitů, „No One Dies A Virgin“ je jen průměrná věcička, vycpávka na požadovaných dvanáct věcí. Příliš nenadchnou ani „Defeat It“, „Voodoo Spell“ a nakonec ani sladkobolná tečka „Scars“ a proto jedinou skutečně skvělou věcí z poslední třetiny alba je znovu baladická „Gone For Good“. Ta může ukazovat (pro někoho možná nechtěný) trend, že Kissin` Dynamite jsou silnější v pomalých věcech než v bůhvíjak nabušených kompozicích.
Ač ani po patnácti letech existence se Kissin` Dynamite nedokázali zbavit dětských nemocí, je jasné, že dospívají a jejich novinka je důkazem toho, že jim to jde k duhu. Směřují někam do společnosti Crazy Lixx či Eclipse, ještě však stojí za těmito kapelami. Je tu však šance, že se v budoucnu postaví vedle nich se vztyčenou hlavou.
|
