Speedmetalový šinkanzen z Německa přifrčel s novým albem. Jsou tomu čtyři roky, co se kapela – dlouhodobě fungující ve stejné sestavě – rozhodla, že svůj velkolepý power metal zpestří odlehčenými tématy. Nejprve přišli na řadu dinosauři, pak ninjové, a na novém zápisu jsme konfrontováni s mixem obojího. Tato nadsázka k power-speedu naprosto pasuje, jelikož se nedá předpokládat, že by v daném žánru kdokoli hledal podněty ke vzdělání. Jde hlavně o zábavu, a to jak na poli textovém, tak hudebním.
Ke cti německého kvintetu budiž připsáno, že tohle velmi dobře pochopil a o nic jiného se ani nesnaží. Hudebním středobodem zůstává symfonická okázalost, všeobecný optimismus a také rychlost, které oproti minulé fošně trochu ubylo. V úvodu alba si toho ale nevšimneme, song „Victorious Dinogods“ znamená poctivou speedmetalovou nadílku v nejlepším stylu německé kapely, tedy bujaré „happy happy“ vyhrávky, oslavné sólo a celkově povzbuzující náboj. Nedílnou součástí této úspěšné rovnice jsou vokály, ať už doprovodné, tak hlavní, o které se stará vynikající David Baßin. Zpomalení, dokonce ve společnosti thrashových prvků, se dostaví už ve druhém kousku „Mighty Magic Mammoth“. Horší je, že se v tu chvíli obnaží jistá předvídatelnost. Němečtí hudebníci si našli svůj (či spíše cizí - viz časté paralely s Freedom Call) autorský mustr, který se na albu obměňuje ve větších či menších variacích a muzika se tím pádem stává něčím jako powermetalovou karikaturou. Ale opět platí, že v tomto z gruntu odlehčeném žánru to nijak zvlášť neobtěžuje, a pokud je v písni přítomen dostatečný počet chytlavých melodií, je možné všechno bohorovně prominout.
To ale není případ skladby „Mighty Magic Mammoth“, která nabere dech až ve zrychleném sólovém partu. „Jurassic Jetfighters“ rámuje motiv ala „Hunting High And Low“ od Stratovarius, což už nelze brát ani jako vtip. A zábavně nevyznívá ani song „Night Of The Nuclear Ninja“, který do puntíku splňuje definici „vycpávková položka“. Trochu lepší použití aktuální skladatelské taktiky uslyšíme v písních „Katana Kingdom Rising“, „God Of Roar“, „Triceps Ceratops“ nebo „Powerzord“, což znamená zpěvnější vokální linky a chytlavější instrumentaci, dohromady ale pořád o žádnou velkou slávu nejde. To pravé osvěžení nabídnou kousky „Dinos And Dragons“ a „Shadow Of The Shinobi“, oba ve výborném stylu, celkový dojem se ale zlepšit nepodaří. Kapela Victorius na své novince nabízí obsah, který v rámci žánru znamená lepší standard, v rámci její metalografie jde ale o nemalý kvalitativní posun zpět.
|