Symfonický metal je doménou především evropských kapel. Anthea je ale ze Spojených států amerických. Její pojetí žánru však odpovídá symfo-metalu, jaký jsme zvyklí poslouchat na evropské scéně Mladá kapela před dvěma lety vydala debutové album „Illusion“, novou nahrávku nazvala „Tales Untold“ a servíruje na ní deset skladeb.
Titulka desku otvírá ve stylu Nightwish. Místo operního zpěvu však vládne silný hlas zpěváka Diega. Hudba se přelévá do klasičtější podoby power metalu, kytarista Juan přidá i trochu growlu. Orchestrace nejsou nikterak složité a nestrhávají na sebe přílišnou pozornost, přesto fungují dobře a hudba má správný epický nádech, tolik typický pro symfo-metal. Ani u „Ascendance“ nelze nevzpomenout na zmíněné Nightwish. Anthea v základu ráda využívá jejich melodiku a především v orchestracích se u nich inspirovala. Nicméně muzika se opět strhne směrem „řízný“ power metal a znovu nechybí growl. „Song For Winter“ trochu zpomalí, zpěvák Diego ukazuje, jak velký má rozsah. Místy jeho projev lehce připomene Jeffa Scott Sota, skladba má pěknou klenutou melodii a v textu přináší vyznání krásám přírody.
„Sapines“ patří mezi progresivnější kousky na albu. Nabídne hudební prvky odkazující na blízký východ, song je totž inspirován stejnojmennou knihou izraelského filozofa Yuaha Noaha Harariho. Skladba překvapí tvrdými riffy a prog metalovými vyhrávkam, prvky melodického death metalu zde jsou výraznější než jinde na albu. Jako protipól stojí jemná balada „Memoriam“, která však za srdce nechytne, jak by asi měla, ačkoliv je věnována zesnulému otci Diega Valadeze. Anthea akceptuje ve své tvorbě klasický symfo/power metal i moderní pojetí tvrdého žánru či lehké odbočky směrem k tvrdším stylům, hudba je příjemně pestrá a udržuje si pozornost.
U symfonického metalu by člověk čekal nějaké megalomanské epické finále, Anthea však vytahuje další překvapení. V baladické „In Time“ Anthea zde zní jako pop/rocková kapela hrající metal. Skladbu skvěle táhne Diego a především chytlavý refrén. Nechybí progové pomrknutí a drobné detaily, které upomenou na tvorbu Devina Townsenda z období desky „Epicloud“.
„Tales Untold“ je povedená deska plná energie a entuiazmu. Kapela šlape jak hodinky a předkládá kvalitní symfonický metal, protkaný klasickým power metalem a moderními prvky, odbočkami k prog metalu i s dávkou melo-death metalu. Anthea umí výborné melodie, jenže mnohdy si škodí nepůvodností, takže vám neustále budou v hlavě naskakovat upozornění na to, u koho všeho se kapela vydatně inspiruje.
|
