V patnáctém roce svojí existence se severočeské trio Alchemist dopracovalo k sedmému albu. Vzhledem k tomu, že tato svébytná parta už od začátku staví na neohebné, syrové a důrazné muzice, zasazené do poměrně těžko prostupné skořápky (ze které drobně vykoukla na albu „Fear Business“), vsadil bych na to, že i novinka „Roots Of All Muses“ bude ukována ze stejného železa. Nicméně poznámka uvedená na obalu alba („Poté, co Alchemist našel víru v sebe sama, nastal čas vrátit se ke kořenům všech inspirací do „čubačího“ období.“) naznačuje, že u Alchemist nějaká změna nastat mohla.
Odkazem ke spolkům Čubaka a Chewbacca se historie kapely rázem protáhla o dalších osm let, a jelikož na tvorbu přímých předchůdců Alchemist jsem nikdy přímo nenarazil (těžko říct, jak moc došlo k transformaci alba „Disaster Area“ z roku 2007, které mají v diskografii zapsané Alchemist i Chewbacca, a které kapela aktuálně po remixu a remasteru znovu vrátila do hry), můžu jen odhadovat, kde vlastně jsou kořeny Alchemistových múz. Viděl bych je ve větší jednoduchosti (tohle je cesta časem, která se nezarazí v období, kdy vznikla Čubaka, ale protáhne to ještě o slušnou řadu let zpátky), přehlednosti a čitelnosti skladeb, v určitém zklidnění a zpřístupnění Mentolova vokálu (pokud lze na „Roots Of All Muses“ hledat nějaké tendence na vyklouznutí z pevně sevřené struktury skladeb, jsou ve frontmanových hlasivkách) a v textové depresivnosti. Podstata zůstává, na houževnatosti hudby Alchemist se nic zásadního nemění, tím, že Alchemist působí v nejzákladnější sestavě a nepouští se do žádných instrumentálních orgií, ani z toho jiná než na kost oholená rocková podstata a čirá přehlednost vylézt nemůže. Chuťové přídavky ve formě piána a cella v úvodní skladbě „Konec“, či trochu chaotické klávesy ve finální „Otec a syn“ jasně daná pravidla hry nepřepíší. Jednoznačným plusem nahrávky jsou temné texty, jejich naléhavost a depresivní nálada jsou velmi přesvědčivé, i proto trochu zamrzí, že v nejsilnějším kousku kolekce, hypnotické „Forest Song“, kapela na chvíli zanevře na mateřštinu a uteče k angličtině.
„Jednou za čas slunce zazáří, Jednou za čas letí kometa, Jednou za čas slzy na tváři, jednou za čas ruská ruleta, … a svět se točí dokola jako krvavá tombola...“ Jednou za čas Alchemist namíchají nový lektvar a celkem s jistotou se dá spolehnout na to, že s jejich světem nic neotřese, i když zrovna zamíří ke kořenům.
|
