Katatonie značí abnormální pohyby, které se vyskytují při některých duševních chorobách nebo stavech. Může jít o stereotypní pohyby končetin, mimiku a grimasování, nebo naopak ztuhnutí, často v bizarní poloze po dlouhou dobu. Katatonie se vyskytuje u schizofrenie, hysterie, epilepsie nebo po velkém psychickém traumatu. Tolik jednoduchá charakteristika.
Katatonia je také švédská metalová kapela, proslulá melancholií a osobitostí. Skupinu založili v roce 1991 ve Stockholmu Jonas Renkse a Anders Nyström, kteří v ní jsou dodnes. První se věnoval textům, druhý skládal hudbu. Dvojice spolupracovala již od roku 1987 pod názvem Melancholium (jak příznačné, že?), nicméně pod tímto názvem nevznikl žádný hudební nosič (box set z roku 2022 nepočítám). Katatonia vznikla jako studiový projekt. Renkse zpíval a bubnoval, Nyström hrál na strunné nástroje. Oba měli přezdívky, což tehdy dělala snad každá druhá temnější kapela, říkali si Lord Seth (Renkse) a Sombreus Blackheim (Nyström).
Během prvních dvou let existence projektu vznikla dema „Rehearsal“, „Jhva Elohim Meth“ a „Rehearsal ´92“. V nich dávala dvojice průchod počátečním doom metalovým choutkám, které měly blízko k death a black metalu. Zásadním se stal rok 1993. Katatonia demo nahrávkami vzbudila v undergroundu značnou pozornost, což motivovalo ústřední duo k povýšení projektu na plnohodnotnou kapelu. Sestavu doplnil baskytarista Guillaume Le Huche (Israphel Wing), který si zahrál i na první řadové desce „Dance of December Souls“. Album vydal (stylově v prosinci) label No Fashion Records a obsahovalo osm skladeb a více než padesát minut muziky.
Katatonia na prvotině nepůsobí úplně nováčkovským dojmem. „Dance of December Souls“ je na vysoké úrovni i po skladatelské stránce. Osmiminutová „Gateways Of Bereavement“ je death/doom metalovým přivítáním. Hudba se úplně neplazí, tempo je ale zhoubné a nikam nepospíchá. Jonas nepoužívá hluboký growl, ale spíš výše posazený hlas a často koketuje s blackovým skřehotem. Jeho hlas k hudbě pasuje, ale nedá se hovořit o tom, že by Jonas byl kdovíjaký growler. „In Silence Enshrined“ pokračuje ve stejném stylu a atmosféře. Zaujme zvuk kytary a Nyströmův talent na zajímavé a líbivé harmonie, nicméně jeden z kytarových motivů velmi připomene Iron Maiden.
„Without God“ už vyšla na demu „Jhva Elohim Meth“, ale na debut zapadá skvěle. Kromě death/doom metalu nabídne o něco výraznější gotickou atmosféru. Objevují se klávesy (ty však dokreslují i ostatní songy) a pokud bych chtěl tehdejší Katatonii k někomu přirovnat, byli by to My Dying Bride. Když nebudeme počítat outro, album končí dvěma dlouhými songy za hranicí třinácti minut. „Velvet Thorns (Of Drynwhyl)“ se noří místy až do funeral doomového bahna a překvapí odlehčeným závěrem skladby, Katatonia pěkně pracuje s atmosférou, přesto se nabízí myšlenka, že skladba mohla být klidně o dost kratší. „Tomb Of Insomnia“ je o něco svižnější a melodičtější. Je zjevné, že melancholie a některé melodické postupy z pozdějších let byly přítomné v tvorbě kapely již od začátku.
Katatonia i přes velmi dobré přijetí a narůstající popularitu mezi metalovým undergroundem odehrála mezi lety 1992-1996 jen pár koncertů. Objíždět svět začala výrazně až v novém tisicíletí. Jedinou skladbou z prvního alba, kterou Katatonia občas v pozdějších letech zahrála, je „Without God“. „Dance of December Souls“ je velice povedené death/doom metalové album, které anii po třiceti letech neztratilo své kouzlo a právem získalo kultovní status. Katatonia nastartovala kariéru skvěle, jenže přišla velká komplikace. Jonas Renkse ztratil schopnost growlovat.
|
