CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
To Crust : To, že si Pařízek zaregistroval jako...

ACCEPT - Humanoid
Já chápu, že to každý má trochu jinak, ale aby...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Jana: Ok, díky za vyjasnění, pokud je to tak,...

ACCEPT - Humanoid
Accept mám rád, včetně éry s Tornillem. Bohužel...

MOTÖRHEAD - Kiss Of Death
Dobrá deska, 5 výborných skladeb, zbytek průměr...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
To Crust : situace mezi ex. cleny Citronu (...

ACCEPT - Humanoid
Posledný kvalitný počin tejto kapely bol Blind...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Já si jen dovolím vyjádřit se k Palu Drapákovi....

ACCEPT - Humanoid
Kdykoliv o sobě dá tato německá legenda vědět, je...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Audi: Bartoň a Vlasák odešli z Citronu kvůli...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Alice COOPER - Road

Když se podíváme na desky Alice Coopera v novém tisíciletí, zjistíme trochu nešťastnou skutečnost - tento vokalista vše potřebné řekl v minulém století. Skutečnost, že od roku 2000 přišla tato nesmrtelná legenda z Detroitu s osmi nahrávkami a vyžadovány jsou od něho výhradně prastaré hity z první poloviny sedmdesátých let a hitparádové majstrštyky z přelomu osmdesátých a devadesátých let, vypovídá o tom, že svůj vrchol si Cooper dávno prožil. Desky z novější doby nejsou nijak zvlášť špatné, aby se musely krčit na chvostu jeho diskografie (toto umístění si pro sebe urvaly podivnosti z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let), ale trpí velkou porcí nevýraznosti a zbytečně se obrací ke kořenům, které sahají až někam ke garážovému rocku začátku sedmdesátých let. Jistě, že nové „Poison“, „House Of Fire“ či „Hey Stoopid“ jsou Alicovi stále předhazovány, ale i jejich doba pominula…

Novinka „Road“ měla od začátku koncept, který ji mohl udělat zajímavou. Cooper k tvorbě opět přizval producenta Boba Ezrina, s nímž tvoří poslední roky autorskou dvojici (nebylo by od věci zkusit někoho jiného), ale tentokrát do autorského procesu zapojil i další členy kapely, stejně jako řadu hvězdných hostů. Objevuje se dávný spolupracovník z alb „Constrictor“ a „Raise Your Fist And Yell“, kytarista Kane Roberts, exčlen Europe Kee Marcello, či tvář rapmetalových Rage Against The Machine Tom Morello. Jak bývá zvykem, se svým vkladem přispěchal legendární Wayne Kramer z MC5 a nově i bývalý člen Buckcherry Keith Nelson. Ppři vědomí, že Cooper má po svém boku Nitu Strauss či Ryana Roxieho, to mohlo dávat dohromady zajímavý výsledek. Mohlo, ale tak slavné to není. „Road“ je lepší než minulá „Detroit Stories“, ale zase ne o to tolik. Je to klasická práce Alice Coopera z jedenadvacátého století. Nic víc, ale ani nic míň.

Co překvapí nejvíce, je skutečnost, že Cooper je hlasově v naprosté pohodě a nikdo by mu nehádal pětasedmdesátku. Zpěvák zní stejně jako v devadesátých, osmdesátých, ale i sedmdesátých letech, což zavání hříčkou přírody. Co překvapí méně, je špičková instrumentace a výtečný zvuk, což jsou věci, které se od Cooperova alba očekávají. A co nepřekvapí vůbec, jsou skladby. Jsou očekávatelné, úzkostlivě klasicky pojaté a kompozičně jen mírně nadprůměrné. I když „I`m Alice“, „Welcome To The Show“ a „White Line Frankenstein“ mohou vykazovat jakés takés hitparádové tendence (komerční rádia je samozřejmě hrát nebudou), v porovnání se starými hity blednou. Nejde o to, že jim chybí bombastičnost, kterou už Ezrin tvořit neumí, ale spíše o to, že ani melodie nemají takovou sílu a energii, jak tomu bylo dříve u „School`s Out“, „No More Mr. Nice Guy“, „Poison“ či Bed Of Nails“.

Původní myšlenka, že by celá deska měla přenést do drážek koncertní energii, byla dobrá, ovšem na to už sedmdesátníci Cooper a Ezrin nestačí. Nejvíce se tomuto záměru blíží coververze letité klasiky od The Who „Magic Bus“, ale když se v polovině skladby ozve bubenické sólo Glena Sobela (v době, kdy jej hrál Keith Moon smysl mělo), hned máte pochybnosti o celém počínání. Proto je třeba z „Road“ vypíchnout sem tam nějakou skladbu, které spíše fungují samy o sobě než jako celek. Nejvíce překvapí „The Big Goodbye“, v níže jako kdyby se (alespoň co se týče atmosféry) Cooper trochu nečekaně vracel do časů experimentálních, ultratvrdých alb „Brutal Planet“ a „Dragontown“. Té skvěle kontrastuje skoro folkrocková „Baby Please Don`t Go“, či uvolněná „Go Away“, která má místy jižanskou atmosféru. Co se týče hostujících hvězd, nejvýraznější vklad přinesl pravděpodobně Kane Roberts, jemuž dokonale sedla temná „Dead Don`t Dance“, kam vpašoval kytarové laufy, které odkazují na jeho sólové a tvrdě metalové album „A New Normal“.

Po zbytečně nostalgické a nevýrazné „Detroit Stories“ je „Road“ nahrávkou energičtější a také lepší. Není to žádné vrcholové dílo Cooperovi kariéry, s dávnými klasikami se může měřit jen stěží, její největší deviza je v tom, že ukazuje, že tento černokněžník má pořád dost síly a je životaschopný stejně jako ve čtyřiceti. Mezi svými vrstevníky je Cooper už v podstatě rarita.

Jan Skala             


www.alicecooper.com

YouTube ukázka - White Line Frankenstein

Seznam skladeb:
1. I`m Alice
2. Welcome To The Show
3. All Over The World
4. Dead Don`t Dance
5. Go Away
6. White Line Frankenstein
7. Big Boots
8. Rules Of The Road
9. The Big Goodbye
10. Road Rats Forever
11. Baby Please Don`t Go
12. 100 More Miles
13. Magic Bus

Sestava:
Alice Cooper - zpěv
Ryan Roxie - kytara
Nita Strauss - kytara
Tommy Henriksen - kytara
Chuck Garric - baskytara
Glen Sobel - kytara

Rok vydání: 2023
Čas: 47:43
Label: earMusic
Země: USA
Žánr: hard rock

Diskografie:
1969 - Pretties For You
1970 - Easy Action
1971 - Love It To Death
1972 - Killer
1972 - School`s Out
1973 - Billion Dollar Babies
1973 - Muscle Of Love
1975 - Welcome To My Nightmare
1976 - Alice Cooper Goes To Hell
1977 - Lace And Whiskey
1978 - From The Inside
1980 - Flush The Fashion
1981 - Special Forces
1982 - Zipper Catches Skin
1983 - Dada
1986 - Constrictor
1987 - Raise Your Fist And Yell
1989 - Trash
1991 - Hey Stoopid
1994 - The Last Temptation
2000 - Brutal Planet
2001 - Dragontown
2003 - The Eyes Of Alice Cooper
2005 - Dirty Diamonds
2008 - Along Came A Spider
2011 - Welcome 2 My Nightmare
2017 - Paranormal
2021 - Detroit Stories
2023 - Road

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 12.09.2023
Přečteno: 982x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1004 sekund.