Jsou kapely, které v paměti zanechají nesmazatelný dojem, přestože jejich jméno moc lidí nezná a metalografických zápisů je méně, nežli nožiček pavouka, se kterým si pohrála sadistická dítka. Jednou takovou partou je pro mě australské těleso Taberah, které dokázalo stvořit několik značně chytlavých písní, pohybujících se na žánrovém trojmezí heavy-power-thrash metal. Tahle parta už neexistuje, jejím nástupcem by se ale mohli pohodlně stát Poláci Rascal, kteří 10. listopadu vyrukovali s debutovým zápisem "Lost Beyond Reason".
Důležitým pojmem pro pochopení muziky našich severních sousedů je slůvko "rychlost". Většina skladeb sviští na umanutém speedovém pohonu, až by někteří žánroví soukmenovci s daleko zvučnějšími jmény mohli blednout závistí. Jenže to, co mnozí jiní využívají k zakrytí menšího podílu skladatelské invence, znamená pro pětici Poláků činorodý základ, do kterého je zapuštěna pořádná porce nápadité chytlavosti. Skladby bují aktivním životem, jejich notová zrnka působí jako pohyblivý písek. Čím více vzdorujeme (třeba jen kvůli počáteční nedůvěřivosti), tím hlouběji klesáme. Až debutovému zápisu polských "rošťáků" propadneme docela.
Do kvapící rytmiky, která zpomaluje pouze z kosmetických důvodů, jsou vsazeny působivé a mnohdy stejně divoké sólové motivy. Hudba je opatřena slušivě civilním zpěvem Kacpera Pędziszewskiho, jenž zakolísá až při závěrečném songu "Into the Night", ve kterém pánové čert ví proč koketují s melodickým deathem. Jinak je ovšem představení polské kapely obdivuhodné, ve svých nejlepších okamžicích dokonce připomínající (vedle Taberah) novější alba americké legendy Riot V. Některé plochy působí až extrémně přitažlivě, kupříkladu thrashově naspídovaná sekvence kousku "Slow Burner" si nás k sobě přitáhne doslova mamutí silou. Podobných momentů je na albu ovšem daleko víc, stačí jenom spustit a začít se propadat níž a níž...
|
