Album plné překvapení? Může být. V první řadě se zdá být trochu matoucí název kapely, ale aby bylo jasno v tom, že nejde o spolek, v němž se potkali známá jména Ross The Boss, Stu Marshall, Sean Peck, Mike LePond a Steve Bolognese, či některý z několika dalších Death Dealer, je zde podstatný dovětek Union. Ale ani u této verze Death Dealer není nouze o známé jméno. Pokud ovšem netušíte, že pod jménem Elena Cataraga se skrývá excentrická Moldavanka, v hudebním světě daleko víc známá jako frontmanka metalcorových Infected Rain Lena Scissorhands, můžete být lehce udiveni tím, jaká vokální divočina se na moderně pojatém debutu „Initiation“ odehrává.
Nejzásadnější překvapení se odehrává v rovině pocitové – Death Dealer Union pro nespoutanou střihorukou Elenu a její hlasivky připravili ideálně namíchaný koktejl, takže dialog mezi čistým hlasem a uřvanou polohou je naprosto přirozený a funkční, odehrává se ve značně melodickém a přitom velmi kontrastním prostředí – jsou chvíle, kdy Death Dealer Union téměř koketují s pulsujícím tanečním metalem, do nějž je nepustí celkové hrubé a tvrdé vyznění nahrávky, na straně druhé velmi sebevědomě přechází z agresivní uštěkanosti do chytlavých melodických výkrutů, až vám tahle symbióza může připadat jako nejhladší a nejpřirozenější spojení na světě.
Nepřekvapí, že Death Dealer Union při výběru singlu vytáhli neposednou „The Vow Of Silence“, jež je z jedenáctky skladeb (pomiňme napínavé intro „Initiation“) asi nejméně vyhraněná a s ohledem k následujícímu dění působí nejuniverzálnějším dojmem (ale nespojujte tento výraz s pojmem kompromis), to jen poměr mezi agresí a melodičností je zde velmi jemně vyvážen. Vypíchnete-li na světlo skladbu „Love Me When I`m Ugly“ dostanete se zásluhou jemné melodie a křehce pojatého zpěvu až k romantice (byť hutná kytara a na chvíli vyhrocený řev ji celkem nemilosrdně utnou), vezmete-li to z druhé strany, totálně vyhrocené chaotické finále „Beyond Heaven“ dá ortodoxním příznivcům melodií řádně přes čumák.
Mezi těmito dvěma póly se odehrává velmi pestré představení. Death Dealer Union umí kontrasty svého výrazu plně využívat a leckdy poměrně nečekaně střídat, takže to, že udrží vaši pozornost po celou dobu, je stoprocentní jistota. A tak (nejen) u šlapavé „Ill Fated“, v níž dokonale rezonuje Elenina jedovatá pila, či v dynamické „The Dawnfall“, ve které jsou utajené prvky trance metalu asi nejsilnější, předkládají jasný recept na to, kterak svolat do jednoho živočišného kotle příznivce melodií i extrému.
|
