NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




40 let kapely PLEXIS - Vzpomínka na Petra Hoška - 8.2.2024, Praha, Lucerna Music Bar

Když vloni obletěla republiku smutná zpráva, že zemřel legendární punker Petr Hošek (známý též pod přezdívkami Sid a Mucho), bylo všem jasné, že je definitivní konec i s kapelou Plexis. Ta by letos oslavila čtyřicet let od založení, což je výročí, které si o pořádnou oslavu vyloženě říká. Této skutečnosti si byli dobře vědomi dlouholetí členové Plexis kytarista Dušan Lébl a bubeník Martin Švec, kteří v den, kdy by Mucho oslavil sedmapadesáté narozeniny, uspořádali v pražském Lucerna Music Baru speciální koncert, kam krom početného zástupu fanoušků přišla na Sida Hoška zavzpomínat i pěkná řádka vzácných hostů. To, že si organizaci této mimořádné události vzala na bedra dvojice Lébl - Švec, zaručovalo autentičnost celé akce. Oba muzikanti v Plexis působili shodně šestadvacet let, po boku Petra Hoška odehráli nespočet koncertů a podíleli se na většině studiových alb kapely, takže těžko si představit na jejich místě někoho povolanějšího.

V době avizovaného začátku akce, tedy v osm večer, byl Lucerna Music Bar zaplněn k prasknutí (bylo vyprodáno). Na začátek živé produkce jsme si museli ještě chvíli počkat. Čekání krátilo promítání dokumentárního filmu „90‘“, který pojednával o rockovém undergroundu počátku devadesátých let. Na velké plátno nad pódiem byly promítány i další videa a klipy. Nechyběly mezi nimi třeba rozhovory s největšími osobnostmi domácí punkové scény, ve kterých se především vzpomínalo na Petra Hoška. Na živou hudbu došlo až s úderem deváté hodiny, když na pódium přišlo kvarteto muzikantů v mexických sombrerech a celý sál se rázem zmítal v rytmech latinskoamerické hudby. Je známo, že Mucho latino miloval, takže mexická vsuvka nepůsobila ani trochu nepatřičně (jak by se neznalému mohlo zdát) a publikum ji odměnilo vřelým potleskem.

Punkuchtiví jedinci se dočkali vzápětí. To už pódium okupovala trojice bývalých členů Plexis, duo Lébl-Švec doplňoval baskytarista Eda Fröhlich. Trio muzikantů předvedlo dvouhodinový průřez tvorbou Plexis, ve kterém vzpomenulo všechna zásadní období a milníky v historii kapely. Role zpěváka se dle očekávání chopil Dušan Lébl a poradil si s tím znamenitě. Nejen se zpěvem vypomohla kapele slušná plejáda hostů. Nejvíc prostoru dostal Petr „Rudee“ Adamík z Degradace, který svým silným hlasem Dušanovi sekundoval hned v několika skladbách. Alespoň jednu píseň si přišlo zahrát několik bývalých členů kapely, kytarista Johny Chaos, basista Filip Kolací, bubeník Jarda Stuchlý nebo kytarista Zdeněk Petr (dnes Tři sestry). Nechyběla ani herečka (a bývalá zpěvačka Plexis) Jitka Asterová, která si s kapelou střihla song „Televize“. Největší úspěch u publika sklidil Hony Haubert (Visací zámek), který zavzpomínal na své působení v Plexis nejen vtipnou historkou, ale také písní „Co je moc“. K mikrofonu se krátce postavili také muzikanti ze spřátelených kapel. Nechyběli mezi nimi členové SPS, Hraboš z formace Našrot nebo Filip Schejbal. Největším překvapením byla účast bývalého frontmana Support Lesbiens Kryštofa Michala, jenž si s kapelou zařval výpůjčku od The Exploited „Sid Vicious“.

Plexis naživo vždy zněli jinak než na deskách. Živé provedení obvykle bývalo mnohem divočejší, syrovější a především rychlejší, než jak ho známe z jejich studiovek a v Lucerně zůstala tato zvyklost zachována. Duch starých punkových časů prostupoval celým sálem, všichni přítomní se skvěle bavili a vzpomínali nejen na Petra Hoška. Závěrečnou hymnu "Svět jsou bary", s hudbou vypůjčenou od Ramones, zpívala s kapelou celá Lucerna.

Prý měl být tento večer obdobou mexického svátu Dia de los Muertos, při němž se vzpomíná na mrtvé děláním činností, které měli rádi. Mexičané věří, že se duch zesnulých při této oslavě vrací zpět na zem a slaví spolu s živými. Sice nevím, jestli tam s námi duch Petra Hoška opravdu byl, ale pokud ano, takováto oslava se mu zajisté líbila.

Playlist: Mezi cvoky, Magörhead, Už mi to kroutí nohy, Pád z oblaků, Punk a pláč, Úleťák, Holocaust, Ona neví o co jde, Už toho mám dost, Špek, Cesta k druhejm, Sid Vicious, Nevadí, To, Calambre, Co je moc, Krize, Slepý náboje, Televize, Mejdan v ulicích, Půlnoční rebel, Duch v láhvi, Síla v srdci, Mistrovství v zírání, Svět jsou bary

Moloch             


FB PLEXIS

Foto: archiv kapely


Vydáno: 16.02.2024
Přečteno: 590x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Strašně mě...16. 02. 2024 1:24 Guns


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08848 sekund.