Pokud AFM Records posílají do světa deváté album Leaves` Eyes „Myths Of Fate“ s konstatováním, že si s ním němečtí umělci upevňují vedoucí pozici ve světě symfonického metalu, obávám se, že ho hlavní píárista labelu vyštrachal z nějakého metalového časáku, zapomenutého v pár let neotevřeném šuplíku. Kde jsou časy, kdy se duo Liv Kristine – Alexander Krull se svými kumpány pralo o žánrovou špici. Je to už osm let, co Liv Kristine musela klan opustit, a i když náhradnice Elina Siirala ji po technické stránce dokázala v pohodě zastoupit, u Leaves` Eyes se stejně něco změnilo. Důsledkem je to, že kapela svoji kdysi zaslouženě vydobytou pozici systematicky uvolňuje a stává se čím dal tím víc jednou z mnoha. Na šest let starém albu „Sign of the Dragonhead“ se to dalo svést na to, že po rozpadu ikonické dvojice je potřeba hrát hlavně na jistotu. Fungovalo to. Na čtyři roky starém počinu „The Last Viking“ už bylo zřejmé, že na jakoukoliv progresi kapele došel dech a bude se jako klíště držet osvědčeného kopyta a navíc, že jí trochu vyschl střelný prach.
Pohled na nové album „Myths Of Fate“ se bude odvíjet jednak od toho, jestli jste příznivci zajetých kolejí a oceníte, když je na kapelu spoleh, nebo zda jste přesvědčeni, že osvědčené omílání postupů a všemožných klišé v symfonickém metalu s drsnějším kabátem není nejlepší cesta k úspěchu, jednak od toho, s kterým obdobím budete nové album srovnávat. Optikou posledního alba by se dalo s potěšením konstatovat, že když už jsou Leaves` Eyes zřejmě natrvalo zakopáni ve vlastních mantinelech, že se jim alespoň podařilo na „Myths Of Fate“ nasázet víc zajímavých nápadů a skladeb, než tomu bylo v kole minulém.
Ne, že by kapela v padesáti minutách dokázala udržet plnou pozornost a napětí, ale že Leaves` Eyes umí spolehlivě zaujmout, plně prozradí intenzivní „Forged By Fire“ s kontrastem vysoko posazeného Elinina vokálu, trochu upracovaného drsného hlasu Alexe a celkem nadýchaným sborem. Skladbě pomáhá výpravnost, náladový zlom, působivá atmosféra i narůstající opulentnost. Folková nálada v „Realm Of Dark Waves“ vnese do alba hravost, které se Elina strašně snadno přizpůsobí. Pokud budeme hledat polohu, kde to zpěvačce (potažmo celé kapele) sluší nejvíc, jsou to takto laděné, pozitivní, křehké, uvolněně melodie, jež se vymaní (anebo se s ním dokáží zcela propojit ku vzájemnému prospěchu) z drsného výrazu – zkuste smyčci ochucenou přirozenou jemnost ve vláčné „Goddess Of The Night“, či skotačivou „Einherjar“, která k melodičnosti a výpravné nadýchanosti přidá i dravost, v níž kontrast vokálů najednou dostává daleko větší šťávu a smysl. Jenže síla těchto skladeb nestačí na to, aby zcela dokázala zakrýt fakt, že Leaves` Eyes sem tam vaří úplně z vody („In Eternity“, jež by měla být Elininým autorským příspěvkem) a sem tam se tlačí do míst, která soudržnosti alba příliš nepřidají (jako příklad by šlo vypíchnout „Song Of Triglav“, obecně lze říct, že s nástupy Alexe Krulla se Leaves` Eyes poměrně často dostávají na tenčí led).
Optimista by mohl říct, že u Leaves` Eyes už bylo hůř, pesimista by mohl žehrat, že už bylo líp. Jistota je, že budou-li chtít Leaves` Eyes oživit koncertní setlist, bude na „Myths Of Fate“ kam sáhnout. A kdo by řešil, že na tři - čtyři takové kousky připadne dvakrát tolik těch, po kterých po pár protočeních alba nejspíš pes už moc často neštěkne…
|
