Dnešní scéna je natolik členitá a rozmělněná, že se nedalo čekat, že by projekt Social Disorder upoutal pozornost celého rockového světa, přestože v jeho sestavě působí několik legend, které sdružuje švédský kytarista Anders „LA“ Rönnblom. Covidová doba nečinnosti ale přece jen debutové desce „Love 2 Be Hated“ dopřála poslech tolika posluchačům, aby kapela mohla fungovat dále a připravit album „Time To Rise“. Na něm je cítit Rönnblomova snaha o to, aby se Social Disorder stali plnohodnotnou kapelou, což však kvůli nízkému profilu nebude jednoduché, vzhledem k tomu, z jakých matadorů by chtěl kapelu postavit. Oproti debutu ubylo zainteresovaných lidí, ale přece jen je soupiska stále velmi zajímavá.
Pro Traciiho Gunse, slovutného kytaristu kultovních L.A. Guns a dávného zakladatele Guns N`Roses, jsou Social Disorder tím, co mu (kromě malého syna) zbylo ze severoevropské anabáze, během které nějaký čas bydlel v Dánsku. Tam se Rönnblomovi upsal, což dodržel i po návratu do Ameriky. Spolu s ním legendární křídlo Social Disorder tvoří basista Quiet Riot, Whitesnake a někdejší spoluhráč Ozzyho Osbournea, Rudy Sarzo, někdejší klávesista Rainbow Ritchieho Blackmorea David Stone a bubeník Shawn Duncan, jenž byl členem mýty opředených losangeleských heavymetalistů Odin a s Gunsem působí v L.A. Guns. To jsou jména, která Rönnblom staví na odiv a láká jimi na poslech desky „Time To Rise“. Je však album výjimečným dílem nebo jen průměrným kouskem, po kterém za pár týdnů neštěkne pes?Není ani jedno, i když má blíž k průměru než ke geniálnímu počinu.
Nejhorší na desce je, že postrádá jakoukoliv osobitost, přestože po formální stránce je dotaženým dílem. Je jedno, jestli se Rönnblom ohání Gunsem, Sarzem či Stonem, když dohromady předkládají celkem zaměnitelný materiál, v němž osobnosti zanikají. Skladby jsou produktem soudobé rockové scény, snaží se těžit z do mrtě dávno vybrané hardrockové studnice, stěžejní a jedinečné nápady dohánějí formálně dokonalou produkcí a co nejprůraznějším zvukem. Nelze říct, že by deska neobsahovala sem tam dobrou skladbu, která vykazuje určitý potenciál, ale jako celek převažuje spíše nevýraznější materiál. V tomto ohledu stojí „Time To Rise“ za tři roky starou „Love 2 Be Hated“, ovšem ani ona nebyla bůhvíjaký zázrak a představovala spíše rozkolísaný a nevyrovnaný počin. A to je i novinka.
Několikeré poslechy dokáží odhalit, co v desce je, jako vrcholy vystoupí „Going Blind“, kterou ženou dopředu zejména Gunsovy hladové riffy, a „Free Your Spirit“, disponující uvolněnou, až kalifornsky provoněnou atmosférou. Silným momentem je „Dancing In The Rain“, klasická balada, v níž na některých místech Thomas Nordin zpívá sám á capella, čímž dokazuje, že je tahounem desky, přestože do věhlasu ostatních muzikantů mu ještě mnoho schází. Ostatní skladby jsou (tu více, tu méně) plné nevýrazného hardrockového materiálu současné střihu, který lze vnímat jako příjemnou kulisu, ovšem větší ambice v něm nejsou. O promarněné šanci se nedá mluvit, ale o desce, která by posluchače dostala do kolen, také ne.
Jak název i mimořádně odpudivý obal naznačují, „Time To Rise“ mělo být startem ke hvězdám. Ten se nekoná a místo toho se prohlubuje otázka, jestli kapela má na víc, než ukázala na slušném, ačkoliv nijak oslnivém debutu. Vypadá to, že úroveň jde spíš mírně dolů, ale zatím ještě není třeba lámat hůl.
|
