Těleso Embrace of Souls se dá nazvat výstavní skříní italské powermetalové scény. Stejně jako v případě tři roky starého debutového alba "The Number of Destiny" si autor projektu, skladatel a bicmen Michele Olmi pozval řadu výrazných pěveckých hostů, mezi jinými Roberta Tirantiho (Labyrinth), Ivana Gianniniho (Derdian), Filippa Tezzu (Chronosfear) nebo Morbyho (Domine). Olmi pro tuhle partu dokázal sepsat několik velmi dobrých skladeb, které jsou povinností pro fanoušky tradičního power-speedu pocházejícího z italské provenience.
Začneme ovšem výtkami. Opět nevyšla zvuková produkce, která brání skladbám v plném rozletu, což zamrzí hlavně u povedených kousků. Další rýpanec míří k 70minutové délce nahrávky, která by byla hrozivá sama o sobě, zde je v ní navíc ukryto hodně hudební vaty. Nijak výjimečně nepůsobí rámující stopy "Tame My Storm" a "Flashback", a protože druhá jmenovaná má více než devět minut, dohromady jde o čtvrthodinu hrací doby. Do paměti se nevpíše ani dvojice po sobě jdoucích songů "Infinite Embrace" (se strašidelně amatérskými zpěvy) a "For Life and Love". O něco lépe je na tom kombo "Forever Part of Me" a "Love Sealed Forever", pořád ale není na místě volit nějaký pochvalný tón. Zbývající (plus mínus) polovina playlistu už působí atraktivněji a album mohla klidně tvořit jenom ona.
Trio "Ethernal Heart", "No One Divide Us" a zejména "Alone on Earth" přináší sérii velmi dobrých žánrových kousků, které díky jemným progovým dotykům evokují devadesátkové Labyrinth. Navzdory mírné upištěnosti vokalistky Agaty Aquiliny, která je pevnou součástí sestavy, nevyznívá špatně ani baladická "Our New Life" s výrazným klávesovým vkladem. V Gianninim odzpívané "Through the Dark" je ve změti tempových zvratů zábavné vyzobávat speedmetalové momenty (na kterých se podílel i hostující kytarista Andrea Martongelli), zásahem do černého je skladba "My Blade Will Fall on You" s nesmírně funkčním bridgem a refrénem, kterým dodává zlatý glanc Roberto Tiranti. Ve všech položkách hrají prim typické klávesovo - kytarové souboje a symfonické aranže, díky vokální rozmanitosti můžeme mluvit o dotyku powermetalové opery. Je škoda, že součástí alba je - krom bídného soundu - několik zhola obyčejných kousků, povedené písně jsou ale tak jako tak pádným důvodem k poslechu.
|
