Když jsem před dvěma lety po prvním koncertním setkání se SABATON odcházel z areálu vizovické likérky, říkal jsem si, jak dlouho bude asi trvat, než se tato kapela u nás dočká i samostatného koncertu. Nakonec jsem se dočkal dřív, než jsem původně doufal a hned po vydání aktuálního alba „Art Of War“ se na koncertním rozpise SABATON objevila i města Plzeň a Zlín. O tom, že si tahle švédská heavy úderka už u nás vydobila slušné jméno, svědčí i fakt, že oba tyto koncerty byly ještě před datem konání vyprodané.
SALAMANDRA
Jako první se dostalo na porci speed metalu v podání tuzemské SALAMANDRY. Už před začátkem tohoto setu se z kotle ozývalo vyvolávání jména kapely a upřímně řečeno – takové ovace jsem ani nečekal. Marně vzpomínám, kdy naposledy jsem v plzeňské Šeříkovce zažil takovou atmosféru už při první, navíc české, předkapele. Setlist byl vcelku pochopitelně opět postaven na skladbách z poslední desky „Faces Of Chimera“ a bylo slyšet, že nové songy už mají fanoušci dobře zažité. Když se dostalo na mojí oblíbenou věc „War Of Evils“, těžko bych si představil lepší začátek večera. Škoda jen vcelku krátké doby vyměřené pro vystoupení SALAMANDRY, čehož jsem litoval ještě víc hned s příchodem další kapely.
GRAILKNIGHTS
Je pravda, že občas se díky hlavní hvězdě dostanu k nějaké další, neméně kvalitní, skupině, byť třeba v ten daný večer vystupuje pouze v roli předskokana. Že tohle nebude případ německých GRAILKNIGHTS jsem tak nějak tušil už při poslechu jejich studiových počinů. To však nebylo nic proti tomu, co mě čekalo naživo. Parta chlápků v teplácích, hrající si na nějaké „superheroes“ se vskutku jen tak nevidí a v rukou šikovných showmanů by se z téhle image dalo vytěžit co do zábavy celkem dost. Mno.. Varietní pokusy GRAILKNIGHTS pro mne nakonec vyzněly o trochu líp, než jejich pokusy hudební. Snaha o kombinaci heavy metalových kytar a deathového řevu by se dala brát jako jistý pokus o originalitu. Nesmělo by však jít v mnoha případech pouze o vypůjčené melodie a riffy od IRON MAIDEN, GAMMA RAY a jim podobných, smíchané s průměrným „zpěvem“. Ač se mnou teď mnozí nebudou souhlasit, tak i když se publikum vcelku dobře bavilo, já v hudbě GRAILKNIGHTS marně hledal nějaké ucházející vlastní nápady a mám dojem, že hledat znovu svatý Grál se asi jen tak nevydám...
SABATON
Po krátkých upravách pódia už bylo vše připraveno na příchod šestice, válčící na heavy metalových bojištích pod vlajkou SABATON. Za zvuků intra se v potemnělé atmosféře objevily postavy hudebníků a vše mohlo začít. Stejně tak jako „Ghost Division“ otevírá poslední album SABATON, zahájila tato pecka i jejich nedělní vytoupení. Slyšet naživo „divizi duchů“ je opravdu zážitek, což vlastně ale platilo o každé skladbě, jenž měla teprve zaznít.
Atmosféra v sále od začátku do konce dokazovala, na koho že to ten den vlastně všichni přišli a dle věkového průměru fanoušků, kteří okupovali přední řady, nemusejí se SABATON bát, že by jim fans odešli v nejbližších letech do metalového důchodu. Joakim Brodén od prvních chvil neskrýval nadšení a odměnou mu bylo skandování jeho oblíbené věty: „Ještě jedno pivo!“. Ač se dostalo na téměř kompletní tracklist z „Art Of War“, stále bylo i tak dost prostoru na starší věci, které za novinkovými nikterak nezaostávaly. „Into the Fire“, „Rise Of Evil“ nebo „Panzer Battalion“ - nenašel se snad nikdo, kdo by si nepřišel na své. Bez jakýchkoli extra rekvizit nebo ohňostrojů si SABATON počínali naprosto profesionálně a servírovali nám jeden hit za druhým. Joakim ve volných chvílích bavil přítomné svými klasickými hláškami o pivu a vysvětlil také důvod, proč se jakožto jediný na podiu neobtěžoval se zapínáním poklopce na maskáčích. Také „40:1“ jsem si v Plzni vychutnal mnohem lépe než v létě ve Vizovicích. To, že kapela nebude mít zrovna lehké jen tak koncert ukončit, bylo jasné už dlouho dopředu, a tak se nakonec dostalo dokonce na dva přídavky, přičemž ten poslední dle reakcí trochu překvapil, ale o to více potěšil mnoho z přítomných. „Panzerkampf“ asi očekával jako rozloučení málokdo.
Od SABATON jsem očekával skvělou zábavu a nášup dobré hudby, čehož se mi dostalo měrou vrchovatou, takže o to víc se těším na příští ukázku švédského „Art Of War“.
|
