Trochu mám s touhle deskou problém. Ostatně stejně jako s dalšími alby, na kterých měl tenhle kytarista hlavní slovo. Vždy jsem totiž Slashe bral jako vynikajícího kytaristu, ovšem pouze jen průměrného skladatele. A na tom nic nemění ani jeho sólová prvotina. Je tu naprosto precizní kytarová práce, vynikající sóla, plejáda hvězdných hostů a celkově skvělé hudební výkony všech zúčastněných. Ovšem opět tomu chybí nějaká ta přidaná hodnota, to NĚCO, co udělalo z „Appetite For Destruction“ generační výpověď a ze Slashe samozřejmě hvězdu první kategorie.
Nebýt řady hvězd, které kytaristovi sekundují, jednalo by se jen o další desku do sbírky. Klidně by mohla ležet zaprášená vedle obou alb kapely Slash´s Snakepit. Ale právě ten výčet hostujících umělců přece jen z alba dělá záležitost trochu zajímavější. Hned v úvodní „Ghost“ se vytáhne zpěvák The Cult Ian Astbury společně se Slashovým někdejším spoluhráčem z Guns Izzym Stradlinem. Skladba má příjemně dusivou atmosféru, ale tam kde cítíte, že by měla explodovat, klopýtá dál ve stejném duchu. Stejně jako nemastná neslaná „Crucify The Dead“, na které se podílel Ozzy Osbourne. Osobně mě tahle věc připomíná spíše kousky z posledních Ozzyho desek. Ovšem tu méně zajímavou většinu. Nepřekvapil mě ani Chris Cornell (Soundgarden), ani Kid Rock a už vůbec ne Adam Levine z popově rozvařených Maroon 5. A instrumentálka „Watch This“, kde si společně zahrál další exparťák Duff McKagan společně s bývalým bubeníkem Nirvany Davem Grohlem je jen takové plácnutí do vody, pšouknutí slepým nábojem.
Ale tak špatné to zase není. Najdou se místa, kvůli kterým stojí za to si tohle album minimálně poslechnout. Mezi ně patří rozhodně „Beautiful Dangerous“, kde doslova strhujícím způsobem pěje Fergie z hip-hopových Black Eyed Peas. Největší překvapení alba, už jen kvůli tomu, jak zpěvačka dokáže zazpívat pořádný rokec. A hlavně proto, že jako jediná skladba z alba evokuje ty nejlepší léta GN´R. Slušný vklad dal i legendární sprosťák Iggy Pop v závěrečné „We´re All Gonna Die“. Epické „By The Sword“ se vcelku slušně chytil Adam Stockdale z Wolf Mother a nezklamal ani „Motorová hlava“ Lemmy v „Doctor Alibi“.
Když tak přidávám na pomyslné mističky vah pro a proti, vychází mi to vcelku vyváženě. Deska má svá silná místa, ale i naprosto hluchá. V podstatě takhle jsem očekával, že Slashovo dítko znít bude. Zklamán tedy nejsem. A příjemně překvapen? Pouze z jedné věci – z „Beautiful Dangerous“ s Fergie. A to je hodně nebo málo?
|
