ARAKAIN - Metalmorfoza
Tenhle Arakain mi sedl jak prdel na hrnec....

ACCEPT - Eat The Heat
Super deska 10/10

ARAKAIN - Metalmorfoza
První deska s Kolářem se docela povedla, trochu...

AXE STEELER - Back to Attack
Po vícero posleších je třeba přiznat, že je to...

ARAKAIN - Metalmorfoza
Z této desky mám neustále takový poněkud...

VITACIT - Vzhůru přes oceán
Objevil jsem tuhle desku asi před 2 roky. A...

VITACIT - Vzhůru přes oceán
Navostro je výborná, ale Zaživa mi přišla naopak...

VITACIT - Vzhůru přes oceán
rozpuštěné ve vodě nahradí štávu z jednoho...

VITACIT - Vzhůru přes oceán
Pro mě po Rockmapě trochu zklamání. Ale i tak...

VITACIT - Vzhůru přes oceán
Podle mých slechů naprostý kult, poslouchám to...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




ENUFF Z´NUFF - Dissonance

Abych řekl pravdu, o Enuff Z´Nuff jsem naposledy slyšel, když ve třiadevadesátém vydali svou třetí desku „Animal With Human Intelligence“ a potom bubeník Vikki Foxx zamířil do řad doprovodné kapely Vince Neila (Mötley Crüe). Jenže oni to nevzdali a dnes vydávají už dvanácté album. Z původní sestavy zbyl pouze zpěvák a kytarista Donnie Vie a basista Chip Z´Nuff, Vikki Foxx se do řad kapely už nevrátil a sólový kytarista Derek Frigo před šesti lety podlehl drogové závislosti. Bitvu s rakovinou prohrál v roce 2007 i Foxxův nástupce Ricky Parent. A proto pohled do dnešní sestavy Enuff Z´Nuff způsobí vcelku překvapení. Za bicími sedí Vinnie Castaldo a sólovou kytaru třímá bývalý hráč od Ozzyho Osbournea – Jake E. Lee.

Enuff Z´Nuff jsem vnímal v době, kdy se jsem poprvé slyšel jejich největší hity jako „New Thing“, „Fly High Michelle“ nebo „Mother´s Eyes“ jako jakési glamrockové hippies. Hudba samotná byla také prodchnuta psychedelií šedesátých let a podivné oblečení jen dotvářelo jejich image. Dnes už Enuff Z´Nuff na věci kolem kašlou a jen hrají. A ta hudba se zase až tak nezměnila. Jen zajímá mnohem menší okruh lidí než v roce 1988.

Kapela nikdy nesázela na vysoká tempa, vypjaté vokály, ale spíše na chytré melodie, které balila do jakéhosi prapodivného drogového oparu, jako to dělal třeba takový Izzy Stradlin (ex-Guns n´Roses) na svých ranných sólovkách. To jen slyšet od začátku desky, kdy odstartuje titulní věc. V porovnání s prvními deskami působí „Dissonance“ trochu popověji, méně střeleně a trochu i seriózně. Možná je to i vliv Jakea E. Leeho, který na albu odvedl kus dobré práce. Třeba v pomalé „Roll Away“ se dokázal vcítit do společného ducha kapely, natolik, že svými kytarami navodil atmosféru, kterou byl prodchnutý právě asi největší hit formace „New Thing“. Jinde, v „Playground“ se nebojí ostře sólovat s kňučícím Donniem Viem za zády.

Zdaleka ne všechno se na desce povedlo. Třeba „Chicago“ je jen takové utahané plácnutí do vody, kde uslyšíte ozvěny post grunge. Zbytečná je i trochu hysterická „High“. Tyto zápory ale vyvažuje naprosto výborná „Altered States“ či hitová „Lazy Dazy“. Enuff Z´Nuff mě s novinkou nezklamali. Ovšem, že by se s ní okamžitě zařadili mezi moje koně, to tedy ne.

Jan Skala             


www.enuffznuff.com

Seznam skladeb:
1. Dissonance
2. Fine Line
3. Lazy Dazy
4. Roll Away
5. High
6. Altered States
7. Playground
8. Sometimes
9. Joni Lynn
10. Chicago
11. When Doves Cry

Sestava:
Donnie Vie – zpěv, kytara
Chip Z´Nuff – baskytara
Jake E. Lee - kytara
Vinnie Castaldo – bicí

Rok vydání: 2010
Žánr: hard rock, pop rock
Čas: 45:16
Label: King Records
Země: USA

Diskografie:
1989 - Enuff Z´Nuff
1991 - Strenght
1993 - Animal With Human Intelligence
1994 - 1985
1995 - Tweaked
1996 - Peach Fuzz
1997 - Seven
1999 - Paraphernalia
2000 - 10
2002 - Welcome To Blue Island
2004 - ?
2010 – Dissonance


Vydáno: 12.07.2010
Přečteno: 3084x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2026     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01012 sekund.