Abych řekl pravdu, o Enuff Z´Nuff jsem naposledy slyšel, když ve třiadevadesátém vydali svou třetí desku „Animal With Human Intelligence“ a potom bubeník Vikki Foxx zamířil do řad doprovodné kapely Vince Neila (Mötley Crüe). Jenže oni to nevzdali a dnes vydávají už dvanácté album. Z původní sestavy zbyl pouze zpěvák a kytarista Donnie Vie a basista Chip Z´Nuff, Vikki Foxx se do řad kapely už nevrátil a sólový kytarista Derek Frigo před šesti lety podlehl drogové závislosti. Bitvu s rakovinou prohrál v roce 2007 i Foxxův nástupce Ricky Parent. A proto pohled do dnešní sestavy Enuff Z´Nuff způsobí vcelku překvapení. Za bicími sedí Vinnie Castaldo a sólovou kytaru třímá bývalý hráč od Ozzyho Osbournea – Jake E. Lee.
Enuff Z´Nuff jsem vnímal v době, kdy se jsem poprvé slyšel jejich největší hity jako „New Thing“, „Fly High Michelle“ nebo „Mother´s Eyes“ jako jakési glamrockové hippies. Hudba samotná byla také prodchnuta psychedelií šedesátých let a podivné oblečení jen dotvářelo jejich image. Dnes už Enuff Z´Nuff na věci kolem kašlou a jen hrají. A ta hudba se zase až tak nezměnila. Jen zajímá mnohem menší okruh lidí než v roce 1988.
Kapela nikdy nesázela na vysoká tempa, vypjaté vokály, ale spíše na chytré melodie, které balila do jakéhosi prapodivného drogového oparu, jako to dělal třeba takový Izzy Stradlin (ex-Guns n´Roses) na svých ranných sólovkách. To jen slyšet od začátku desky, kdy odstartuje titulní věc. V porovnání s prvními deskami působí „Dissonance“ trochu popověji, méně střeleně a trochu i seriózně. Možná je to i vliv Jakea E. Leeho, který na albu odvedl kus dobré práce. Třeba v pomalé „Roll Away“ se dokázal vcítit do společného ducha kapely, natolik, že svými kytarami navodil atmosféru, kterou byl prodchnutý právě asi největší hit formace „New Thing“. Jinde, v „Playground“ se nebojí ostře sólovat s kňučícím Donniem Viem za zády.
Zdaleka ne všechno se na desce povedlo. Třeba „Chicago“ je jen takové utahané plácnutí do vody, kde uslyšíte ozvěny post grunge. Zbytečná je i trochu hysterická „High“. Tyto zápory ale vyvažuje naprosto výborná „Altered States“ či hitová „Lazy Dazy“. Enuff Z´Nuff mě s novinkou nezklamali. Ovšem, že by se s ní okamžitě zařadili mezi moje koně, to tedy ne.
|
