Hlavní otázka zní: Kdo dnes potřebuje grungeovou desku jako z roku 1992? Čest výjimce Alice In Chains, kteří loni přispěchali s výtečnou „Black Gives Way To Blue“. Ale co ti další? V souvislosti s Pearl Jam se dnes o grunge už snad vůbec mluvit nedá, Stone Temple Pilots vydali vcelka příjemnou poprockovou kolekci, Soundgarden zatím čekají na vývoj situace na trhu a Nirvana je už šestnáct let víte kde. A pak jsou tady ještě Hole, kde z původní sestavy zbyla jen principálka Courtney Love. Kapela, která nebyla ničím výjimečným ani v první polovině devadesátých let, kdy byl grunge na vrcholu. Sice dostali platinové desky za alba „Live Through This“ a „Celebrity Skin“, ale dovolím si tvrdit, že kdyby v kapele nehrála manželka zesnulé to ikony Kurta Cobaina, zajímala by tahle kapela pár lidí v zaplivaném klubu v Seattlu. Ale zase na druhou stranu nutno přiznat, že pár skladeb se jim povedlo. Třeba taková „Celebrity Skin“, „Miss World“ nebo „Violet“ úplně k zahození nebyly.
Novinka „Nobody´s Daughter“ je taková, jako byly desky z devadesátých let. Jen je trochu utahanější, nemá tolik nosných nápadů a je... vcelku zbytečná. Úvodní a zároveň titulní věc naznačuje jakési hitové ambice a je pravděpodobně nejsilnější skladbou alba. Ještě další „Skinny Little Bitch“ je vcelku slušná rocková vypalovačka, takový druhořadý odpad z Nirvany. Třetí „Honey" je jen utahaná hovadina, kterých, jak se později ukáže, je na „Nobody´s Daughter“ víc.
Vcelku překvapila „Pacific Coast Highway“, což je slušná hitovka, která je jako vystřižená z desek kapel jako Poison. Cobain se asi musí otáčet v hrobě, co to jeho ženuška hraje, protože právě Poison patřili mezi jeho nejúhlavnější nepřátele. Zbytek už je víceméně otravná grungeová vata, která soudného posluchače nudila i v devadesátých letech. Zejména akustická „Never Go Hungry“ nebo nirvanovsky nervní „Loser Dust“.
„Nobody´s Daughter“ má určitě svou funkci. Tu, že si ji hudební analytici mohou zapsat do diskografie kapely, která se svezla na vlně zájmu a žila z palcových titulků na předních stranách bulvárů. A nic na tom nezachrání ani přítomnost dalších umělců jako je Linda Perry (ex-4 Non Blondes) a Billy Corgan (Smashing Pumkins). „Nobody´s Daughter“ je zbytečná deska kapely, která měla zůstat mrtvou. Protože dnes jasně ukazuje, proč musel zemřít i grunge.
|
