Myslím, že je jen málo těch, kteří před čtyřmi lety unikli z doslechu hitu „Hard Rock Hallelujah“. Lordi tehdy prostě byli díky vítězství v Eurosongu v kurzu a zmíněná skladba je dostala tam, kam se ve svých začátcích nedovolili ani nahlédnout. Zástupy teenagerů po celé Evropě začaly tuto kapelu pěti finských příšer objevovat a zjistili, že „nějací“ Lordi existují už pěknou řádku let před albem „The Arocakalypse“ a že v podstatě tvoří podobnou hudbu, jaká je očarovala na singlu „Hard Rock Hallelujah“. Lordi byli najednou superhvězdami nejen v rodném Finsku, dostali do žebříčků i v druhdy nedobytné Anglii, Švédsku, Řecku, Německu či Španělsku.
Další, v pořadí již čtvrtá deska „Deadache“ ale znamenala vyklízení pozic. V řadě zemí se do žebříčků vůbec nedostala a ve Finsku obsadila „jen“ pátou příčku. Kritici album odepsali, fanoušků ubylo. Lordi ovšem podnikli obří evropské turné. A živé koncerty byly vždy jejich devizou. Právě ona vystoupení zachraňují jejich pověst nenapravitelných plagiátorů a muzikantů veskrze průměrných.
Jenže mi tady máme další studiovou desku „Babez For Breakfest“. Ta by se dala charakterizovat jen jednou větou: Pokud se vám Lordi líbili doteď, tahle deska na tom nic nezmění. A její smysl se dá pochopitelně otočit. Je tu všechno, co bylo na předchozích dílech. Jsou tu svižná heavy tempa, ostré riffy, burácivé refrény, chraplavý hlas Mr. Lordi. Je tu i pár hostů. Za všechny jmenujme ex-kytaristu Kiss Bruce Kulicka nebo frontmana Slaughter Marka Slaughtera. Prostě je tu všechno, co tuhle kapelu dělá samu sebou. I se svými zápory. Samozřejmě ucho posluchače vycvičené z progresivního metalu bude řvát bolestí nad tím, jak tenhle riff je jednoduchý a ještě ke všemu ukradený od Kiss, Iron Maiden, Accept, Twisted Sister... (dosaďte si libovolnou slavnou kapelu ze sedmdesátých a osmdesátých let). Kritici budou zase remcat, že muzika je zoufale nepůvodní, výkony hudebníků nepřesvědčivé a že všechno je jen soundtrack nějakých cirkusových eskamotérů.
Jenže pro ně hudba Lordi určená není. Je pro konzumní mládež, která má jejich skladby v iPodu hned vedle Kabátů, Daniela Landy, Tří sester a Divokýho Billa. A pak je taky pro staré rockery, kteří si jejich CD vystaví vedle Deep Purple, Iron Maiden nebo Black Sabbath. Lordi jsou tu pro ty, kteří mají rádi silné refrény – v tomhle případě třeba titulní „Babez For Breakfest“, singlová „This Is Heavy Metal“ nebo třeba „Nonstop Nite“. A samozřejmě jsou tu také pro ty, kterým se líbí jejich hororová vystoupení. „Babez For Breakfest“ slouží v podstatě hlavně k tomu, aby kapela měla nový materiál, který by mohla prezentovat živě. Ono vlastně v případě Lordů jde hlavně o to, zajít na jejich koncert. Z CD to nikdy nebude úplně ono.
|