Jak to tak vypadá, popularita Crashdïet od posledního, tři roky starého, ovšem veskrze průměrného alba "Generation Wild" pořád strmě stoupá. Crashdïet tak spolu s Hardcore Superstar patří ke špičce současného hair metalu, který má podhoubí zejména ve Skandinávii, ovšem začíná se mu dařit i v kontinentální Evropě a v Americe. Po poslechu novinky "The Savage Playground" si dovolím konstatovat, že popularita Crashdïet půjde ještě více nahoru.
Tím ovšem nechci říct, že by novinka byla bůhvíjaká bomba. To, co tvrdil kytarista Martin Sweet, že nová deska bude srovnatelná s legendární "Rest In Sleaze", je samozřejmě nesmysl. Na každé další desce po "Rest In Sleaze" se vždycky ukazuje, jak nepostadatelnou persónou byl pro kapelu frontman Dave Lepard. Ať už jako skladatel, či jako zpěvák. Ne že by současný vokalista Simon Cruz byl špatný zpěvák, to ani v nejmenším, ovšem charistmatu svého předchůdce nedosahuje.
Řekněme si to narovinu, "The Savage Playground" je slušná, nadprůměrná deska. Ovšem má jednu obrovskou nevýhodu. Materiál na ní je poskládán tak nešikovně, že album působí značně nevyrovnaně. Začíná se exceletně, pěkně energicky, úvodní trojicí "Change The World", "Cocaine Cowboys" (s výbornou slide kytarou) a "Anarchy" . Ani čtvrtá, mainstreamově znějící "California" není k zahození, protože disponuje zajímavým refrénem a prosluněnou americkou náladou.
Ovšem "Lickin´ Dog" je prvním menším zakopnutím. Nevýrazná věvc s podivným refrénem ukazuje, že druhé "Rest In Sleaze" se konat nebude. I když kapela hodně rychle zvedne hlavu a další čtyři skladby "Circus", "Sin City", "Got A Reason" a "Drinkin´ Without You" (která připomíná výtečnou "Back On Trakk " z debutu) zase rozhodně patří k tomu lepšímu, co kdy Crashdiet stvořili. Kamenem úrazu je konec desky.
Počínaje naprosto otřesnou "Snakes In Paradise" s naprosto nevhodně použitými smyčci, až po závěrečnou "Garden Of Babylon", která si už podle názvu dala za úkol nešikovně kopírovat Rainbow a především kytary Ritchieho Blackmorea, to spíš vyznívá, že se Crashdiet trápí s tím, jak desku udělat více stylově otevřenou, nevěda, že u pořádného hair metalového alba jde hlavně o to, aby bylo přímé a pořádně energické. Navíc skoro hodinová stopáž také albu ubírá na síle.
Jak se čekalo, "The Savage Playground" není žádný odpad, a jak se taky čekalo, druhé "Rest In Sleaze" se nekoná. Takže veskrze žádné překvapení. Pár hitových singlíků se na desce najde, staří fanoušci Crashdiet nezatratí a rozhodně se najde i pár nových...
|
