Překvapení se ani konat nemohlo. Jak bude znít prvotina kapely Newsted, kterou pochopitelně vede bývalý basista Metallicy Jason Newsted, bylo jasné už od vydání EP „Metal“ začátkem tohoto roku. Newsted jako by chtěl bilancovat svou dosavadní třicetiletou kariéru a tak na svůj (sólový?) debut namíchal přesně takový koktejl, který vystihuje jeho působení v různých kapelách. Ať už to byli thrashoví veteráni Flotsam And Jetsam v polovině osmdesátých let, nebo to byla slavná Metallica, se kterou Newsted prožil její největší chvíle kolem Černého alba, nebo ať to byli cyber thrasheři Voivod, za které Newsted kopal minulou dekádu. Ozvěny všech těchto kapel na „Heavy Metal Music“ najdete.
Newsted se s ničím nepáře. On má prostě tuhle hudbu v krvi. Přestože ho kolegové z Metallicy absolutně odstřihli od skládání (výjimky „Blackened“, „My Friend Of Misery“ a „Where The Wild Things Are“ potvrzují pravidlo), jeví se to jako tah, který pánové Ulrich, Hetfield a Hammett nemohou považovat za jeden z nejšťastnějších. Pochopitelně, čich na hity mají asi větší, ovšem že by Newsted byl jako skladatel méněcenný, to se rozhodně říct nedá. Na „Heavy Metal Music“ je přinejmenším několik nápadů, za které by dnešní Metallica mohla být vděčná.
Hned úvodní „Heroic Dose“ je jeden z nejvýživnějších momentů alba. Skladba balancuje na pomezí klasického amerického metalu střiženého trochou moderního thrashe a řádně poučeného vývojem groove metalu devadesátých let. Přesně v tomtéž duchu navazuje i následující „Soldierhead“, kterou už fanoušci slyšeli na EP „Metal“. Obě skladby žene dopředu vynikající riffující kytara Mikea Mushoka, který pálí jeden silný kalibr za druhým a v beglajtových polohách je až mustaineovsky jistý.
Newsted samozřejmě není žádný výrazný zpěvák. Spíše štěká, svíjí se, plive nebo monotónně deklamuje, ovšem pro styl muziky, kterou tahle kapela hraje, je jeho temný alicecooperovský hlas dostačující. I když po celou dobu desky nevybočí ani o jednu oktávu, nakonec jeho projev neurazí.
Deska má několik vrcholů. Hned dravý začátek „Heroic Dose“ – „Soldierhead“ mezi ně patří. Když začne trochu padat řetěz (ano, i to se stává) vytáhne Newsted nějakou pecku, která vrátí desce energii a žene ji zase směrem kupředu. Takovou funkci plní zejména nervní „King Of The Underdogs“ a především zatěžkaná, skoro až doommetalová „Nocturnus“. Právě tyhle skladby až nápadně kvalitativně vybočují z konceptu jinak vyvážené desky.
Newsted nahrál prostě takové album, jaké cítil. I když tak úspěšné nebude, je mi mnohem milejší než třeba poslední deska navoněnců Avenged Sevenfold, která výrazově čerpá právě z období, kdy Newsted stál s Metallicou na špičce světa. V tom je právě ten rozdíl. Avenged Sevenfold absolutně jejich hudbu nevěřím. Newstedovi ano.
|
