Už je to více než pět let, co se na světě objevila poslední deska kapely Tesla „Forever More“. Pokud nepočítáme dvojalbum coverů „Real To Reel“, jednalo se o debutový zářez mladého kytaristy Davea Rudea u této americké legendy. O generaci mladší mladík nahradil u těchto ostřílených borců kokainového krále Tommyho Skeocha, který to přes prvotní ujišťování v období kolem comebackového alba „Into The Now“ s drogami znovu neukočíroval a musel se znovu poroučet. V kapele ho člověk pak postrádal spíše po stránce vzhledové, ovšem zbylá čtveřice to vyřešila šalamounsky když angažovala ani ne třicetiletého Rudea.
Ten působil zprvu zakřiknutým dojmem, ovšem postupem času si svoje ostruhy obrousil docela do pěkného hrotu. A v době, kdy Tesla odpočívá, postavil si svou kapelu, kterou pojmenoval jasně The Dave Rude Band. Proč ne, vždyť i druhý kytarista Tesly má svůj The Frank Hannon Band. Navíc převzal i pěvecké otěže a po poslechu jeho alba „The Key“ musí člověk konstatovat, že přestože charismatu teslovského Jeffa Keitha nedosahuje, je pěvcem velice slušným.
Bylo asi dopředu jasné, že se bude jednat o hardrockovou desku. Rude je totiž kytarista, který čerpá z amerických tradic, ale koření je ještě tím nejlepším z ostrovního hnutí sedmdesátých let. Ovšem oproti jeho spoluhráčům z Tesly je na něm znát, že v době, kdy kapela vznikala, on se narodil. Jeho pojetí hry je oproti klasičtější Tesle modernější a Rude se nebojí využívat i moderní postupy a harmonie, které by mu jeho kolegové pravděpodobně v domovské kapele zakázali.
Ať už si poslechnete výbušné kousky jako třeba titulní„The Key“, „Iron Grip“ nebo nářezové „Own The Night“ a „Charlie Mansion“ zaslechnete smíchané vlivy Led Zeppelin, Black Sabbath a Soundgarden, kdy Rude mocně riffuje přes obě zmíněné skladby. Na druhou stranu v takových „Yours To Hold“ nebo „Sledgehammer“ působí o mnoho klasičtěji. Zejména v druhé zmíněné jde až na dřeň bluesové podstaty. Ale to je spíše výjimka. Bluesem je deska načichlá mnohem méně než by se dalo čekat.
Pochopitelně jsou tady i komerčněji laděné skladby, které sice Rudeovi masový úspěch nezajistí, ale i tak se poslouchají velice pěkně. Country pop metalová „Forgive Her“ působí velice odlehčeným dojmem, kdy Rude na chvíli odloží elektrickou kytaru a sáhne na samou podstatu amerického rocku, přesně tak jak to dělá Tom Petty. Ovšem větší hitové ambice má „On My Own Again“, kde mladému kytaristovi vypomohl jeho spoluhráč z Tesly, bubeník Troy Lucketta.
„The Key“ se dá označit za poctivou hard rockovou desku. Má ohromný moderní zvuk, využívá modernějších postupů a celkově se tak nějak docela dobře poslouchá. Jisté je, že se nebude jednat o žádné přelomové dílo. Na to jsou tady jiní kadeti a na to už tady byla jiná doba. Ale pokud toužíte po poctivé moderně pojaté hardrockové desce, s „The Key“ se rozhodně nespálíte.
|
