Poté, co v roce 2005 rozpustil vcelku tuctový projekt Brides Of Destruction, který čtyři roky předtím stvořil s Nikkim Sixxem, byl Tracii Guns v podstatě nečinný. Jeho verze L.A. Guns se, na rozdíl od té, co vede zpěvák Phil Lewis, nezmohla na žádné album, začal na kytaristovo jméno padat prach. Jaké to bylo překvapení, když se loni objevil s projektem Tracii Guns´ League Of Gentlemen a s debutovým albem „The First Record“ popřel jakékoliv řeči o své hudební vyčpělosti a vyčerpanosti. Je sice s podivem, že se zvukem klasických L.A. Guns nemá tahle kapela nic moc společného, ovšem Gunsovi se tehdy podařilo dát dohromady skutečně silný materiál, korunovaný singlem „The Sound“.
A skoro v totální tichosti vychází v současnosti druhá deska tohoto projektu. Nese obligátní název „The Second Record“ a dá se říci, že pokračuje tam, kde skončil její předchůdce. V recenzi na debutové album jsem hudbu Ligy gentlemanů označil jako klasičtější, než klasický rock a toto pojmenování platí u dvojky snad ještě několikanásobněji. Jednička obsahovala sem tam nějaké modernější vlivy jako ve zmíněné „The Sound“, ovšem aktuální album je přesně tím prototypem, který se dá označit za totální retro.
Když si poslechnete „The Second Record“, rázem se ocitnete zpět v roce, dejme tomu 1972, kdy ještě doznívaly psychedelické vlivy šedesátých let, kytara ještě zněla eklekticky po vzoru Jimiho Hendrixe a Deep Purple už definovali, co je to ten pravý hard rock. A právě z této doby si Tracii a jeho parta vybrali skladby, ze kterých uštrikovali svou dvojku.
Ne, nejedná se o nějaké zásadní hity a proto, když sáhnou do repertoáru The Rolling Stones, tak si buďte jisti, že neuslyšíte „Angie“ nebo „Satisfaction“, ale odérem marockého hašiše načichlou „Citadel“. Když Neil Young, tak ne „Rockin´ In The Free World“, ale spíše „Cinnamon Girl“. A takhle bysme mohli pokračovat donekonečna.
Prostě a jasně, Tracii Guns si teď libuje v šedesátých a sedmdesátých letech a k tomu je League Of Gentlemen jako stvořená. Jelikož se jedná o coververze, nečekejte nic převratného. Jen pořádně zvládnuté řemeslo, kterému vévodí Traciiho vynikající kytarová hra. Tahle deska působí jako oddychovka před novinkovou deskou jeho nejnovější kapely Devil City Angels, která jej spojila s bubeníkem Poison Rikkim Rockettem a basistou Cinderelly Ericem Brittinghamem.
|